Sídliště V uličkách
Brno-Slatina
Slatina: první slatinské sídliště jednoduchých rodinných domků
Jedná se o první slatinské sídliště jednoduchých rodinných domků, vystavěných ve dvouletce v letech 1947-1948. Již od počátku byly domy obklopeny rozlehlými zahrádkami.
Vybudováno pro pracovníky několika brněnských strojírenských továren (Roučka, Zetor, První brněnská).
1947-1948
Při výstavbě žádného dalšího brněnského sídliště nebyla původní zástavba dotčena tolik, jako právě ve Slatině, stejně tak nikde jinde panelové domy nesousedí s původní zástavbou v takovém rozsahu jako právě zde. Na začátku osmdesátých let byly protesty slatinských starousedlíků v důsledku rozsáhlé asanace natolik silné, že musel být původní koncept sídliště přepracován. Z asanace bylo vyňato Přemyslovo náměstí a část ulice Krejčího.
Sídliště můžeme rozdělit do dvou částí. Větší část se nachází v prostoru, který ohraničují ulice Zlínská, Mikulčická, Hviezdoslavova a Slavkovská.
Přirozené centrum sídliště zde tvoří Jihomoravské náměstí s nákupním a zdravotním střediskem, školou, kinem a knihovnou. Náměstí je obklopeno souborem typově stejných čtyř a šestipodlažních podélných panelových domů, mezi kterými je vždy mezera, řádově do 10 metrů.
Z urbanistického hlediska je řešení uliční sítě ve Slatině poměrně kladně hodnoceno. Některé ulice jsou značně protáhlé, objevuje se až 18 vchodů, nicméně ani tak bloky panelových domů nepůsobí jako neprostupná hradba, neboť proluky mezi jednotlivými domy sídliště psychologicky rozdrobují. Druhá a menší část sídliště se nachází podél ulice Langrova ve východní části Slatiny. Zde se vyskytuje skupina samostatně stojících třípodlažních domů.
V roce 2001 sídliště Slatina vykázalo 4 368 obyvatel v 1 576 bytech.
MŠ, MJ
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.