park Tyršův sad
Městský hřbitov
Brno-město
Park Tyršův sad vznikl v roce 1907 na místě velkého zrušeného městského hřbitova z let 1785–1883. Ten se rozkládal při dnešní ulici Kounicově mezi ulicemi Antonínskou a Sušilovou.
Byl založen rok po zákazu císaře Josefa II. (1784) pohřbívání v zástavbě města z hygienických důvodů - tehdy dosti daleko od hradeb města. V původní podobě měl hroby rozmísťovány volně a bez pevného plánu, ten dostal až v roce 1824 (arch. Schwendtner) a první pohřeb se podle něj konal 26. 12. 1825.
V letech 1810–1830 na něm bylo pohřbeno na 11.500 zemřelých.
V roce 1815 byl údajně největším hřbitovem na Moravě. Jeho plocha se však ještě 4x zvětšila (v roce 1835 o 73 arů, v roce 1846 o 40 arů a v roce 1851 o 96 arů, v roce 1866 o 57 arů), byl osázen alejí topolů, vzácných keřů a různých rostlin.
Od roku 1849 se už uvažovalo o přemístění hřbitova na jiné vhodné volné místo.
Po posledním rozšíření v roce 1866 (vlivem epidemie cholery) bylo pohřbívání v jeho nejstarší části v roce 1871 zastaveno a poslední pohřeb vůbec se na něm konal 30. 10. 1883.
Ostatky některých významných zemřelých osobností byly postupně (včetně cenných uměleckých náhrobků) přenášeny na nový Ústřední hřbitov na Vídeňské ulici (založen v roce 1883) a od roku 1900 se jeho část začala zastavovat budovami (např. biskupský alumnát při Antonínské ulici v letech 1900–1903, Antonín Tebich).
V roce 1907 bylo však rozhodnuto, aby byl zbytek hřbitova přeměněn na veřejný park se školní botanickou zahradou, což se stalo v letech 1908–1912.
K ní byla připojena později i malá zoologická zahrada drobných živočichů, která vznikla v roce 1937 z podnětu Spolku pro zřízení zoologické zahrady v Brně, založeného v roce 1935. Ta však byla v roce 1947 zrušena.
Název parku (Tyršův sad) byl odvozen od v sousedství vzniklého Sokolského stadionu (1928–1828, Miloš Laml a J. Šálek) a park se stal jak oblíbeným místem procházek a dětských her, tak užitečnou spojkou mezi Kounicovou a Botanickou ulicí. Pojmenován po Miroslavu Tyršovi (1832–1884), českém historikovi a estetikovi, profesoru dějin umění na Univerzitě Karlově v Praze, českém národním pracovníkovi a zakladateli tělovýchovného hnutí Sokol.
Uprostřed parku zůstal jen středový hřbitovní kříž z roku 1847.
Dne 14. 8. 1969 byl v parku odhalen pomník francouzského generála Rogera Valhuberta (1764–1805), smrtelně zraněného v bitvě u Slavkova, krátce poté zemřelého v Brně a pohřbeného na onom bývalém městském hřbitově 8. 12. 1805.
V 90. letech 20. století byl park celkově rekonstruován (arch. Ivar Otruba) a vybaven novým mobiliářem, má rozlohu 1,7 ha a byla v něm vytvořena příjemná zákoutí, nové hřiště a malý květinový speciální záhon pro nevidomé, kde se od roku 2004 pořádají soutěže v poznávání květin hmatem a podle vůní.
Při jakýchkoliv zemních pracích v parku a jeho nejbližším okolí se stále ještě nacházejí lidské ostatky a drobné věci (např. růžence, medailonky, křížky aj.), jež jsou pak předmětem zájmu archeologického výzkumu.
Cesare Albertini
příslušník hnutí italských karbonářů, vězněný na Špilberku v Brně; místo posledního odpočinku
Joseph Vinzenz Bayer
lékař v Brně; podnikatel ve výrobě chemikálií; místo posledního odpočinku
Leopold Beer
lékař v Brně, odborný spisovatel; místo posledního odpočinku
Leopold Bischoff (Bischof)
lékárník v Brně v lékárně U zlatého orla; místo posledního odpočinku
Franz Anton Bonner
mechanik a manufakturista ve vlnařství; místo posledního odpočinku
další významné osoby (64)...
R. Valhubert
pomník: Kounicova 14-16/01
strom Milénia
památný strom: Kounicova 14-16/02
pamětní kříž
kříž: Kounicova 14-16/03
Lípa republiky
památný strom: Kounicova 14-16/04
náhrobek rodiny Herringovy
náhrobek: Vídeňská 96, skupina 22a/01
2. 11. 2000
Vysazení stromu MILÉNIA nevidomým občanem
1883
Založen park Tyršův sad
5. 11. 1879
Pohřeb Clemense Georga von Petzholdta v Brně
místo původního uložení, odtud exhumován 13. 5. 1902 a uložen na Ústřední hřbitov
Fl
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.