Sídliště Bystrc
Brno-Bystrc
výstavba započata v roce 1971
O výstavbě nového obytného souboru v Bystrci bylo rozhodnuto koncem roku 1970, v roce 1971 byl zpracován podrobný územní plán a ve stejném roce se také začalo se samotnou výstavbou. Navzdory faktu, že projektová dokumentace Bystrce 1 byla vypracována v mimořádně krátké době, vzniklo z urbanistického hlediska poměrně kvalitní sídliště, které v současné době (2011) splynulo s původní zástavbou i okolní přírodou. Na západě je Bystrc 1 vymezena budoucím dálničním průtahem R43, na severu přivaděčem na Brněnskou přehradu, východní hranici tvoří řeka Svratka a na jihu je vymezena potokem v Údolí oddechu. Projekt architekta Zdeňka Michala byl navržen tak, aby nové sídliště s kapacitou 3 600 bytů v co nejmenší míře narušilo původní zástavbu. Pomoci v tom měla zejména výstavba dopravního okruhu, který v zásadě odstranil nežádoucí průjezd původní obcí.
Bystrc 1 je položena na poměrně členitém povrchu. Nové panelové domy, které přímo navazují na původní zástavbu rodinných domů v ulicích Vondrákova, Heyrovského a Výhon, respektují nízkopodlažní zástavbu a jsou tvořeny pouze čtyřpatrovými domy sledující vrstevnice svažitého terénu. Samostatně stojící skupina třinácti osmipatrových domů v ulici Opálkova podél potoka v Údolí oddechu tvoří přechod k čtyř až šestipodlažním domům v ulici Laštůvkova a Černého, která je uzavřena skupinou čtyř osmipatrových domů. Na svazích Údolí oddechu byla plánována výstavba atriových rodinných domků, která by tak nabídla poměrně bohatý sortiment různých forem bydlení v Bystrci. K její realizaci však nedošlo. Poměrně velkoryse byla řešena vybavenost službami. V blízkosti bystrckého kostela na náměstí 28. dubna se nachází obslužné centrum tzv. vyššího řádu, které doplňují dvě podružná centra v ulici Odbojářská a Černého. V docházkové vzdálenosti byly v Bystrci 1 rozmístěny mateřské školy, jesle a dvě devítileté základní školy, v současnosti (2011) funguje také knihovna, domov s pečovatelskou službou a společenské centrum. Nerealizovaným projektem zůstala výstavba kina a zdravotního střediska.
Bystrc 2, neboli Novou Bystrc, tvoří souvislý obytný soubor západně od Staré dálnice, který je tvořen veskrze panelovými domy a oproti Bystrci 1 tak vykazuje silně homogenní charakter. Výstavba Bystrce 2 započala při dokončovacích stavebních úpravách v Bystrci 1, tedy koncem roku 1976 v duchu tzv. proudové výstavby panelových domů. Dokončení výstavby Bystrce 2 s navrhovanou kapacitou 4000 bytů pro 12 000 obyvatel bylo plánováno v roce 1985, nicméně fakticky byly poslední panelové domy postaveny až na začátku devadesátých let a Bystrc se tak stala spolu s Kamenným vrchem nebo s Vinohrady jedním z nejmladších brněnských sídlišť.
Zástavba Bystrce 2 je realizována podél páteřní komunikace Vejrostova, v jejíž těsné blízkosti se nachází také tramvajová trasa končící ve smyčce Ečerova. Dominantní postavení určující výsledný obraz Bystrce 2 zaujímají podélné osmipatrové deskové domy, vždy spojené články šestipatrových domů, které doplňují osmipatrové samostatně stojící panelové kostky. Celkovou homogenní koncepci Bystrce 2 narušuje dostavba čtyř dvanáctipatrových věžových domů v ulici Rerychova. Občanskou vybavenost tvoří 4 mateřské školy v ulici Kachlíkova, devítiletá základní škola a gymnázium v ulici Vejrostova, domov důchodců, dvě zdravotní střediska a dvě obchodní centra umístěná v docházkové vzdálenosti. Uvažuje se o výstavbě polyfunkčního centra na tzv. Horním náměstí v ulici Lýskova, nicméně protestní akce místního sdružení obyvatel brání v její realizaci. Bystrc 2 je obsluhována autobusovou a tramvajovou dopravou, oproti Bystrci 1 chybí trolejbusová doprava.
Při projektování Bystrce 2 se počítalo i s výstavbou Bystrce 2/A (Kamechy), která měla navazovat na Bystrc 2 za ulicí Teyschlova směrem k Žebětínskému rybníku a souvislou zástavbou tak spojit Bystrc se Žebětínem. Nicméně vzhledem k výraznému protažení termínu dostavby Bystrce 2 se realizace projektu Bystrce 2/A v devadesátých letech již neuskutečnila. Teprve v roce 2006 došlo k výstavbě nových obytných celků na Kamechách.
Celkově panelová zástavba sídliště Bystrc zasahuje do 4 urbanistických obvodů: Rakovec, Přístavní, Vejrostova a Bystrc – jih. V těchto urbanistických obvodech tvoří obyvatelé panelových domů více než 60 % z celkového počtu obyvatel urbanistického obvodu. K roku 2001 zde bylo vykázáno 21 141 obyvatel v 8 457 bytech, tedy v průměru 2,5 osoby v jednom bytě.
Vysokoškolské kvalifikační práce
MJ
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.