Internetová encyklopedie dějin Brna

Sídliště Líšeň

Sídliště Líšeň


  • území

    Brno-Líšeň


  • vznik

    výstavba započata v roce 1975


  • stavební vývoj

    Líšeňské sídliště bylo vybudováno v letech 1975–1985 v souvislosti s nutnou potřebou vytvořit bydlení především pro pracovníky brněnského Zetoru. Na projektu sídliště se podíleli přední brněnští architekti – Viktor Rudiš, František Zounek, Vladimír Palla a Aleš Janeček.
    Území Líšně můžeme rozdělit na dva celky – starou a novou Líšeň. Starou Líšeň tvoří především původní zástavba a rodinné domy, do kterých zasahuje jen několik panelových domů ze 70. let. Novou Líšeň tvoří výhradně panelové domy. Ty dnes vyplňují území mezi křtinskou silnicí, brněnskou silnicí a západním okrajem staré líšeňské zástavby. Původní zástavba staré Líšně byla výstavbou panelových domů postižena spíše jen z optického hlediska. Náměstí bylo v důsledku napojení Mifkovy ulice na okružní komunikaci Novolíšeňská deformováno a několik původních domů muselo ustoupit panelové výstavbě včetně zasypání rybníka na místě dnešního nákupního střediska. Nicméně původní zástavbu se podařilo projektantům z velké části uchovat, navíc jsou nové panelové domy od staré zástavby odděleny zvýšeným terénem a spolu tak těsně nesousedí.

    Líšeň je stejně jako Kohoutovice nebo Bystrc značně vzdálená od centra města, což s sebou nese jednak nevýhody spojené s dlouhými dojížďkovými časy takřka kamkoli, ale také pozitiva v podobě poměrně kvalitního životního prostředí v blízkosti Mariánského údolí nebo vápencového lomu Hády.

    Původní koncept předpokládal vytvoření obytného celku pro 60–70 tisíc lidí, což by byl do té doby naprosto unikátní počin, nicméně z původní vize byla realizována jen malá část a dnes sídliště zaujímá asi polovinu původně vytyčené plochy. Oproti Vinohradům, které s Líšní těsně sousedí, je pro sídliště charakteristická poměrně homogenní typizace panelových domů rozčleněných do několika menších okrsků. Díky okrskům se tak podařilo projektantům rozdrobit obrovskou masu obyvatel sídliště do několika menších jednotek, přijatelnějších k bydlení. Právě členitý terén, do kterého bylo sídliště zasazeno, vtisklo Líšni netradiční urbanistické řešení. Panelové domy jsou vystavěny do tvaru podkovy podél stěžejních komunikací Jedovnická a Novolíšeňská. Osu sídliště tvoří tramvajová linka táhnoucí se sníženinou. Podobně jako u Vinohrad, Kohoutovic nebo Bystrce i v Líšni se dokončovací práce protáhly o dobu, která život obyvatel sídliště v prvních deseti letech značně znepříjemnila. Těžká technika byla v duchu proudové výstavby přesunuta na stavbu dalšího sídliště, konkrétně Vinohrad a objekty občanského vybavení tak nebyly v sídlišti dobudovány. K jejich dokončení došlo až v průběhu devadesátých let a parková úprava je záležitostí až posledního desetiletí. Právě z tohoto důvodu nebyla Líšeň řazena k sídlištím s kvalitním bydlením.

    Samotná kvalita jednotlivých bytů se v Líšni značně liší. Panelové domy byly stavěny pro potenciální obyvatele, u kterých byl předpokládán určitý ekonomický status. Projektanti měli dokonce k dispozici informace o nárocích na bydlení od přímých budoucích obyvatel sídliště. Byly tak projektovány byty levnější a menší, zpravidla ve vícepodlažních domech, do kterých se předpokládalo nastěhování starších obyvatel nebo rodin bez dětí. Zároveň vznikaly i byty prostornější, zpravidla v nižších panelových domech, kde se předpokládalo nastěhování spíše majetnějších vrstev nebo větších rodin. Nicméně v období bytové krize v 80. letech nakonec došlo spíše k náhodnému přidělování bytů, často na základě korupce. V Líšni tak vznikl zvláštní mix domácností bydlících v neodpovídajících bytech. Např. model čtyřčlenné domácnosti žijící ve dvoupokojovém bytě nebyl výjimkou a celý koncept výstavby sídliště s přihlédnutím ke konkrétním nárokům budoucích obyvatel, se minul účinkem. Z velkolepého projektu Líšně, jakožto sídliště takřka na míru pro šedesát tisíc obyvatel, zbylo jen torzo. Sídliště potkal stejný osud jako jeho mnoho předchůdců v podobě okleštěných stavebních plánů, nedokončené výstavby v plánovaném termínu, neexistující občanská vybavenost aj.


  • prameny, literatura

    Vysokoškolské kvalifikační práce
    "Brněnská sídliště"


  • městská část

    Brno-Líšeň


  • autor

    MJ


Aktualizováno: 28. 03. 2017