Urbanistické řešení nejbližšího okolí objektu, postaveného v exponované nárožní poloze v roce 1913, vycházelo z regulačních podkladů městského stavebního úřadu. Ten pro tuto část Černých Polí rozpracoval výsledky ze soutěže na celkový regulační plán Brna z let 1901–1902, v níž zvítězil Vídeňan Eugen Fassbender (1854–1923).
Rozlehlý, hmotově velmi členitý dům, projektovaný v malebných křivkách, je příznačný "barokizující" období v tvorbě autora - Františka Pawlu.
Základní kompoziční skladba vychází z kontrastu mezi vertikálou čelního čtyřosého průčelí s bočními nárožními věžicemi a horizontálami subtilního kovového balkonového zábradlí. Charakter dekorativních prvků se pohybuje mezi organickou (maskarony, půdní okno) a geometrizující secesní polohou (kovová zábradlí). Zvláště mansardová střecha připomíná charakter zástavby některých obytných čtvrtí v Paříži.
Jméno domu navíc evokuje nejen dřívější název oblíbeného vyhlídkového návrší nad lužáneckým parkem, ale také stejnojmenný hostinec, který tady fungoval od počátku 90. let 19. století a který měla teď nahradit luxusnější restaurace s letní terasou v přízemí.
Adaptaci interiérů navrhla na konci 80. let 20. století Dagmar Glosová.

Ostatní literatura

"Brněnská architektura 1815–1915"