Encyklopedie dějin města Brna

Rooseveltova 16/648, Krajský soud v Brně

Krajský soud v Brně


  • historický název

    Justiční palác

  • ulice

    Rooseveltova 16/648

  • charakteristika

    Budova Justičního paláce, postavená na parcelách zbořených objektů bývalé jezuitské koleje (poté kasáren) patří mezi brněnské monumentální stavby. Má propojení svým zadním křídlem do ulice Mozartovy a vytváří dominantu ulice Rooseveltovy.


  • území

    Brno-město


  • zajímavosti

    Od roku 1908, kdy byl Justiční palác dostavěn, v něm sídlil "C. k. Moravskoslezský vrchní zemský soud (K. k. mähr.-schles. Oberlandesgericht)" a "C. k. Zemský soud pro Moravu a Slezsko", zabývající se však výhradně civilními záležitostmi, k nim přibyl také "C. k. Brněnský zemský soud v obchodních záležitostech (K. k. Brünner Landesgericht in Handelssachen)" a "C. k. Moravskoslezské vrchní státní zastupitelství (C. k. mähr.-schles. Oberstaatsanwaltschaft).
    Účtárna a likvidatura ke všem třem institucím sídlila v zadním křídle budovy a měla vstup z Mozartovy ulice 2.
    V roce 1919 tu byl umístěn i "Nejvyšší soud ČSR", jehož část se na začátku 30. let přemístila do paláce Morava na Malinovského náměstí 4, a sídlila tam až do roku 1948.


  • poznámka

    Stavba byla realizována podle návrhu zasloužilého vídeňského architekta Alexandra Wielemannse von Monteforte (1843–1911).


  • stavební vývoj

    zobrazit Původně měla novostavba stát mezi dnešní tř. Kpt. Jaroše a náměstím 28. října. Po zboření jezuitských kasáren v letech 1903–1904 se však přímo v centru města (navíc při okružní třídě) uvolnila tak velká plocha, že proponovaná budova byla přesunuta sem.
    Na nově vzniklém trojúhelníkovém náměstí pak stavitelé Franz Pawlu a Josef Nebehosteny v letech 1906–1909 realizovali projekt vídeňského architekta Alexandera Wielemannse von Monteforte (1843–1911), který se už od 70. let 19. století specializoval na justiční paláce (např. Vídeň, Olomouc, Salcburk).
    Rozložité hlavní průčelí autor rozčlenil rizality do sedmi částí (3+1+5+3+5+1+3). Soklová zóna zaujala tři nejnižší podlaží a bel-étage zbývající dvě. Osový polygonální rizalit s vysokým trojdílným portálem vrcholí motivem palladiánské lodžie, na sloupech před průčelím se objevuje Wielemannsův oblíbený motiv lvů se štíty. Oválnému zádveří dominuje dvojice sochařských alegorií práva.
    Vstupní část je koncipována jako vítězný oblouk s dvojicemi sloupů, vlysem a exdrou. Racionální dispoziční řešení ve středním traktu ovládá mohutný prostor schodišťové haly s kazetovým stropem a pětiramenným schodištěm, rozdělujícím budovu na dvě nádvoří.


  • prameny, literatura

    zobrazit "Není Justičák jako Justičák"
    "Justiční palác v Brně 1908–2008"
    "Brněnská architektura 1815–1915"


  • stavby

    Offermannův dům
    Bašty 8/416
    původní sídlo všech tří justičních institucí (do roku 1908)
    Dům odborových služeb MSDU OS
    Malinovského náměstí 4/603
    část soudu z Rooseveltovy ulice se přemístila do budovy na Malinovského 4 začátkem 30. let


  • městská část

    Brno-střed


  • významné osoby

    Josef Nebehosteny
    stavitel domu František (Franz) Pawlu (Pavlu)
    stavitel domu


  • události

    16. 11. 1945
    Návštěva novinářů v kobkách justičního paláce 5. 11. 1919
    Zahájení činnosti Nejvyššího soudu ČSR v Brně
    místo působení Nejvyššího soudu


  • související odkazy

    mapa
    ukaž na mapě


  • autor

    Lk


Aktualizováno: 28. 09. 2017