Vídeňská 38a/819, Brněnská mešita

Brněnská mešita

ulice

území

Brno-Štýřice

nej...

Česká republika: první mešita na území České republiky

stavební vývoj

V březnu 1995 byl pro stavbu mešity vybrán vhodný pozemek o rozloze 250 m². Na něm byla rozestavěná stavba. Pozemek koupila „Nadace pro zřízení a provoz islámského centra“ za peníze získané veřejnou sbírkou mezi muslimy.
Po náčrtu plánu probíhalo územní rozhodnutí pro povolení stavby, zda se tento pozemek hodí pro účel mešity. Nastaly potíže s povolením. Odpor k mešitě však nebyl pouze technického rázu, jak se muslimové domnívali, ale šlo především o věc politickou, náboženskou a národnostní. Proti výstavě mešity se najednou objevilo několik petic a dokonce i demonstrace, kterou uspořádala prokřesťanská iniciativa. Někteří aktivisté načerno vylepili plakáty s nápisem „Nechceme mešitu v Brně“. Po všech těchto „peripetiích“ nakonec muslimové povolení ke stavbě mešity (ovšem bez minaretu) přeci jen dostali.
Podle plánu měla být mešita jednoduchá, prostá a světlá. Měla mít dokonce i skleněnou kopuli. Od kopule se však z finančních a praktických důvodů ustoupilo. Místo ní je na střeše mešity několik malých vypoulených oken. Interiér stavby napodobuje islámský orientální styl se sloupy a oblouky.
Stavba začala v červenci 1997.

obrazy