Sokolovna a společenské centrum Stadion
kino Dukla; letní kino Stadion
Kounicova 20, 22 (čp. 685/686)
6. tělocvična brněnského Sokola
sportovní areál: sokolovna, restaurace, kino, letní kino
Brno-Veveří
Kino: Stadion, Dukla
– licence: žádost 22. 8. 1929 Sokol Brno I, licence udělena 31. 10. 1929
– správce: Emil Čejka, od roku 1939 vedoucí kina Miroslav Vlašánek, správce od 1939 Rudolf Slavík, od roku 1940 Adolf Bartoš, od roku 1943 Haspel
– promítač: Antonín Šmíd.
Letní kino
– 5.–19. 8. 1923 na stadionu Sokola Brno I provozovaly letní kino Brněnské výstavní trhy
– 15. 8.–12. 9. 1926 tamtéž Československý Červený kříž
– 22. 5. 1930 zažádal o povolení provozování letního kina Sokol Brno I
– 13. 6. 1930 první představení (film „Veliký Bardelys“)
– 1930–1939 provoz vždy od června do září toho kterého roku
– 1940 ukončen provoz pro nařízené zatemnění
– 23. 6. 1962 obnoveno Letní kino Stadion - širokoúhlé (film Bitva na pochodu) – XIII. Filmový festival.
- 1949–1951 Dukla
- 1929–1949 Stadion (ozvučeno 18. 1. 1931, film Král tuláků).
Letní kino 1923–?.
Brno: největší společenský a koncertní sál (50 x 14 m)
Od 18. 3. 1949 provozovala kino vojenská Správa Oblastního domu čs. armády v Brně, od 31. 3. 1950 Správa státních kin.
Kino Stadion, Dukla:
- otevření kina 26. 10. 1929 filmy Svatá Helena, Konec velikána
- přechodné uzavření kina 15. 4.–15. 6. 1945 válečné události
- uzavření a zrušení kina 3. 5. 1951 film Soud národů-Norimberský proces
- dne 4. 5. 1951 předáno kino Čs. rozhlasu jako studio.
Letní kino:
– 13. 6. 1930 první představení, film Veliký Bardelys
– 29. 6. 1962 zahájen provoz pro veřejnost (film Smrt má jednu tvář)
– 1973 přechodně uzavřeno
– 21. 6. 1974 zahájen Filmový festival pracujících
– 1. 7. 1974 obnoven běžný provoz pro veřejnost (film Hibernatus).
1928–1929
V roce 1920 družstvo za peníze z veřejných sbírek zakoupilo pozemek o rozloze 2,5 ha na místě bývalého hřbitova. Zde byl v první fázi postaven jednoduchý výstavní pavilon. Pronájmem tohoto pavilonu a také prodejem úpisových akcií byly získány finanční prostředky na další výstavbu.
Přestože ve vypsané soutěži v roce 1926 zvítězil Jindřich Kumpošt, byl k projektu povolán Miloš Laml, člen Devětsilu a architekt brněnských vysokých škol.
Komplex byl budován postupně - jako první bylo v říjnu 1927 slavnostně otevřeno venkovní atletické hřiště, následovaly tělocvičny. Původní výstavní pavilon byl přebudován na největší společenský a koncertní sál v Brně s předsálím, galerií a šatnami, výstavba byla zakončena sokolským kinem, restaurací a kavárnou.
Kino Dukla
- leden–únor 1931: oprava padající stropní omítky
– 1929: zahájení provozu 642 míst
– 1931: 630 míst.
Letní kino
– 1930: 1 932 míst k sezení, 2 304 míst k stání
– 1962: 5 415 míst k sezení, 2 000 míst k stání
– 6. 8. 1968–3. 9. 1968: přestavěno na 70 mm kino (film Velké závody)
– 19. 10. 1970: snížen počet míst z 2 685 na 2 600.
Tělocvična Sokola v Brně ve Stavovském domě
Dominikánské náměstí 1/196
Tělocvična Sokola v Brně v Zedníkově domě
Joštova 7/141
Tělocvična Sokola v Brně v Besedním domě
Komenského náměstí 8/741
Minigolfové hřiště
Kounicova 20/685
Obchodní dům OMEGA
náměstí Svobody 9/73
oběti Sokola Brno I ve světových válkách
pamětní deska: Kounicova 20-22/01
11. 9. 2015
Noc sokoloven v Brně
zapojení do Noci sokoloven v roce 2015
23. 11. 1947
Odhalení památníku TJ Sokol Brno I
25. 10. 1947
Odhalení pamětní desky popraveným a padlým učitelům
konala se tam smuteční vzpomínka za oběti perzekuce z let 1939–1945 z řad učitelstva
6. 9. 1946
Zahájení XXV. sjezdu Elektrotechnického svazu československého v Brně
10. 4. 1946
3. ročník Memoriálu Ladislava Blažka v košíkové
další události (12)...
Fl, BL
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.