Kostel Nalezení svatého Kříže a klášter kapucínů
Kostel Nalezení svatého Kříže
Původní kostel Nalezení sv. Kříže byl zbudován řádem kapucínů po jejich příchodu do Brna v roce 1604 během dvou let před brněnskými hradbami poblíž dnešní Měnínské brány.
V roce 1645 byl však na příkaz vojenského velitele Raduita de Souches spolu s dalšími objekty zbořen, aby neposkytl opěrný bod obléhatelům města Brna. Kapucíni se uchýlili do města do měšťanského domu na dnešním náměstí Svobody a bohoslužby se konaly v kostele sv. Mikuláše.
Od roku 1648, kdy kapucínům František hrabě Magnis věnoval tři domy v místech dnešního klášterního areálu začali s budováním kostela, jehož jednoduchá podoba je pro řád typická, a to podle vytvořeného italského vzoru řádového bratra z benátské provincie P. Antonia z Pordenone. Klášterní budovy přiléhající ke kostelu byly postaveny podle projektu brněnského stavitele Ondřeje Erny v letech 1648–1651. Celý areál tak uzavřel jižní stranu bývalého Uhelného trhu, dnes Kapucínského náměstí.
Na průčelí kostela je mezi okny nad vchodem mozaikový obraz V. Vokolka, provedený J. Šindlerem s námětem Kázání sv. Františka z Assisi, který nahradil původní (povětrnostními vlivy zničený) obraz Josefa Tadeáše Rottera z 1. poloviny 18. století Nalezení sv. Kříže.
Na terase před vchodem do kostela stojí sochy řádových světců (sv. Josef, sv. Fidelius, sv. František z Assisi, sv. Antonín Paduánský, sv. Felix z Cantalicia), jež vytvořil Jan Adam Nessmann v roce 1765. Původní socha Nejsvětější Trojice, která tvořila v pořadí šestou sochu celku, nahradila v roce 1927 socha sv. Vavřince z Brindisi vytvořená Čeňkem Vosmíkem.
V té době vzniklo z nadace Františka barona Trencka i nové křídlo klášterní budovy s nástropní freskou Josefa Sterna. Vnitřek areálu vyplňují terasovité zahrady, jež sloužily k meditacím mnichů a dnes tvoří zajímavou oázu klidu uprostřed města.
Oltářní obraz Nalezení sv. Kříže vytvořil nizozemský malíř a rytec Joachim Sandrart v roce 1655, obrazy na bočních oltářích jsou většinou dílem Josefa Rottra. Kazatelna je prostá a je umístěna na pravé, nikoliv (jak bývá zvykem) na levé straně kostelní lodi.
Kapucínská hrobka patří k brněnským zajímavostem, protože v podzemí areálu kláštera uchovávala - díky svému důmyslnému systému větracích šachet - na 150 mumifikovaných ostatků nejen mnichů, ale i řady příslušníků šlechtických a měšťanských rodin, mezi nimiž má dodnes své významné místo i František baron Trenck, který zemřel ve vězení na Špilberku v roce 1749. Z tohoto velkého počtu však zůstalo už jen 24 mumií mnichů a 50 příznivců kláštera.
Brno-město
Monografie "Umělecké památky Moravy a Slezska I (A,I)" Ostatní literatura "Brněnské kostely (32 brněnských kostelů ve 230 fotografiích)"
Emil František Boreček
místo jeho působení v duchovní správě
Zeno Eduard Diviš
kostelník a vrátný v klášteře, kustod kapucínské hrobky
Metoděj Martin Frank
působil zde v duchovní správě
František Antonín Grimm
uložen v kapucínské kryptě
Mořic (Mauric) Grimm
pohřben v kapucínské hrobce
další významné osoby (4)...
socha sv. Vavřince z Brindisi
sochařská realizace: Kapucínské náměstí 0/01
objekt je umístěn před kostelem
socha sv. Fidélia ze Sigmaringen
sochařská realizace: Kapucínské náměstí 0/02
objekt je umístěn před kostelem
socha sv. Josefa z Leonessy
sochařská realizace: Kapucínské náměstí 0/03
objekt je umístěn před kostelem
socha sv. Felixe z Cantalice
sochařská realizace: Kapucínské náměstí 0/04
objekt je umístěn před kostelem
socha sv. Františka z Assisi
sochařská realizace: Kapucínské náměstí 0/05
objekt je umístěn před kostelem
další objekty (4)...
4. 10. 2022
Zádušní mše za Barona Trencka
zde se mše konala
5. 10. 2019
Slavnostní odhalení lavičky Václava Havla
8. 3. 2017
Uložení palce barona Trencka do kapucínské hrobky
27. 5. 2004
Oslavy 400. výročí příchodu Řádu menších bratří kapucínů do Brna
5. 10. 1872
Slavnostní uložení ostatků barona Trencka do rakve
další události (2)...
Fl
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.