Internetová encyklopedie dějin města Brna

Dominikánské náměstí, Kostel sv. Michala a klášter dominikánů

Kostel sv. Michala a klášter dominikánů


  • ulice

    Dominikánské náměstí

  • charakteristika

    Kostel sv. Michala stojí v místech starého románského kostelíku (snad už rotundy?), jenž byl obklopen hřbitovem. Od roku 1228 byl však už filiálním kostelem kostela sv. Petra na Petrově.
    Po příchodu dominikánů do Brna v letech 1228–1229 jim kostel věnoval markrabě Přemysl. Dominikáni kostel románský do roku 1278 opravili a rozšířili, hřbitov při něm byl zrušen. Ke kostelu byla přistavěna křížová chodba, jejíž některé stavební prvky byly objeveny při rekonstrukci v letech 1902 a 1908. V té době byl kostel ještě orientován kněžištěm na východ.

    V polovině 14. století došlo k přestavbě románského kostela na gotický, do roku 1350 byly postaveny i obytné a hospodářské budovy kláštera (dnes Dominikánská ulice č. 2). V roce 1439 došlo k přestavbě křížové chodby do dnešní podoby.
    V 1. polovině 17. století však kostel chátral a upadal pro nedostatek financí na jeho údržbu a roku 1641 se zřítil. S novou stavbou (barokní a s orientací kněžiště a hlavního oltáře na západ) bylo započato až po skončení 30tileté války, a to v letech 1659–1679. Stavbu finančně zajistila a podporovala rodina pana Lva Viléma z Kounic, zejména jeho manželka Eleonora a syn Dominik Ondřej z Kounic (viz znak nad vstupním portálem kostela), projektoval ji brněnský stavitel Jan Křtitel. Erna. Došlo při tom také k podstatné úpravě klášterních budov, jež skončila v roce 1675.

    V roce 1784 však císař Josef II. zrušil dominikánský řád (45 řeholníků se muselo vystěhovat) a nařídil, aby objekt kostela a kláštera byl proměněn na vojenské skladiště. Proti tomu protestovali brněnští obyvatelé a dosáhli toho, že Josef II. tento svůj záměr v roce 1786 zrušil. Kostel zůstal ve správě kostela na Petrově několika dominikány, kteří se tam uchýlili.

    Za napoleonských válek (v roce 1805) sloužil kostel jako lazaret a vězení. V roce 1808 získala církev pro školské účely kněžského semináře zpět část klášterních budov, do nichž se přestěhovalo z Olomouce 60 bohoslovců a 6 profesorů.
    V roce 1867 se z objektu odstěhoval zbytek vojenské zásobárny a kostel se stal českým chrámem. V roce 1905 převzal kostel i klášter řád redemptoristů - kongregace sv. Alfonse.
    Za bombardování Brna 20. 11. 1944 byl kostel značně poškozen a vyžádal si značné opravy. Dnes v kostele působí opět dominikáni.


  • území

    Brno-město


  • zajímavosti

    Kostel má vchod i z boku z Dominikánské ulice. Tvoří ho malá síň před sakristií. Je v ní umístěn velký kříž s Kristem (památka na misie), malý oltářík (zničený zásahem bomby v roce 1944 a obnovený v roce 1946 sochařem J. Proseckým) s obrazy sv. Terezie Ježíškovy z Lisieux z roku 1897 a sv. Judy Tadeáše. Proti oltáříku je vchod do tzv. lurdské kaple se sochou Panny Marie Lurdské (1858), jež sem (do bývalého Božího hrobu) byla přenesena v roce 1905 z oltáře sv. Dominika.
    Průčelí kostela zdobí sochy a terasa se schodištěm. Sochy sv. Cyrila a Metoděje, sv. Ludmily a sv. Václava vytvořil Josef Winterhalder (asi rok 1736), Ondřej Zahner z Olomouce pak sochy sv. Iva, sv. Floriána a sv. Jana Křtitele a dvě další sochy sv. Aloise a sv. Vincence vytvořil Jan Adam Nessmenn z Mohuče (1737).
    Mimo terasu z boku kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1719, údajně jedna z nejkrásnějších soch tohoto světce vůbec. Je snad dílem Josefa Rigy původně pro chrámový hřbitov.
    Všechny sochy prošly v 60. letech 20. století renovací, kterou provedl brněnský restaurátor Jaroslav Vaněk.


  • prameny, literatura

    zobrazit "K počátkům klášterů brněnských dominikánů a minoritů"
    "Historie dominikánů v českých zemích"
    "Brněnské kostely"
    "Poznámky k historické topografii Dominikánského náměstí"
    "Brněnské kostely (32 brněnských kostelů ve 230 fotografiích)"
    "Umělecké památky Moravy a Slezska 1 /A - I"
    "Památky Brna"


  • městská část

    Brno-střed


  • významné osoby

    Jan Kabeláč
    místo jeho působení v duchovní správě v letech 2000–2002 Oldřich Navařík
    rektor kostela v osmdesátých letech 20. století Břetislav Vaněk
    místo jeho působení v duchovní správě na konci šedesátých let 20. století Jakub Antonín Zemek
    zde vypomáhal po roce 1969 v duchovní správě


  • objekty

    Varhany kostela sv. Michala
    varhany: Dominikánské náměstí 0/02 Socha sv. Michaela archanděla
    plastika: Dominkánské náměstí 0/01


  • události

    19. 11. 2011
    Stěhování sochy archanděla Michaela


  • autor

    Fl


Aktualizováno: 02. 05. 2018