Kostel sv. Michala a klášter dominikánů
Kostel sv. Michala stojí v místech starého románského kostelíku (snad už rotundy?), jenž byl obklopen hřbitovem. Od roku 1228 byl však už filiálním kostelem kostela sv. Petra na Petrově.
Po příchodu dominikánů do Brna v letech 1228–1229 jim kostel věnoval markrabě Přemysl. Dominikáni kostel románský do roku 1278 opravili a rozšířili, hřbitov při něm byl zrušen. Ke kostelu byla přistavěna křížová chodba, jejíž některé stavební prvky byly objeveny při rekonstrukci v letech 1902 a 1908. V té době byl kostel ještě orientován kněžištěm na východ.
V polovině 14. století došlo k přestavbě románského kostela na gotický, do roku 1350 byly postaveny i obytné a hospodářské budovy kláštera (dnes Dominikánská ulice č. 2). V roce 1439 došlo k přestavbě křížové chodby do dnešní podoby.
V 1. polovině 17. století však kostel chátral a upadal pro nedostatek financí na jeho údržbu a roku 1641 se zřítil. S novou stavbou (barokní a s orientací kněžiště a hlavního oltáře na západ) bylo započato až po skončení 30tileté války, a to v letech 1659–1679. Stavbu finančně zajistila a podporovala rodina pana Lva Viléma z Kounic, zejména jeho manželka Eleonora a syn Dominik Ondřej z Kounic (viz znak nad vstupním portálem kostela), projektoval ji brněnský stavitel Jan Křtitel. Erna. Došlo při tom také k podstatné úpravě klášterních budov, jež skončila v roce 1675.
V roce 1784 však císař Josef II. zrušil dominikánský řád (45 řeholníků se muselo vystěhovat) a nařídil, aby objekt kostela a kláštera byl proměněn na vojenské skladiště. Proti tomu protestovali brněnští obyvatelé a dosáhli toho, že Josef II. tento svůj záměr v roce 1786 zrušil. Kostel zůstal ve správě kostela na Petrově několika dominikány, kteří se tam uchýlili.
Za napoleonských válek (v roce 1805) sloužil kostel jako lazaret a vězení. V roce 1808 získala církev pro školské účely kněžského semináře zpět část klášterních budov, do nichž se přestěhovalo z Olomouce 60 bohoslovců a 6 profesorů.
V roce 1867 se z objektu odstěhoval zbytek vojenské zásobárny a kostel se stal českým chrámem. V roce 1905 převzal kostel i klášter řád redemptoristů - kongregace sv. Alfonse.
Za bombardování Brna 20. 11. 1944 byl kostel značně poškozen a vyžádal si opravy. Dnes v kostele působí opět dominikáni.
Brno-město
Kostel má vchod i z boku z Dominikánské ulice. Tvoří ho malá síň před sakristií. Je v ní umístěn velký kříž s Kristem (památka na misie), malý oltářík (zničený zásahem bomby v roce 1944 a obnovený v roce 1946 sochařem J. Proseckým) s obrazy sv. Terezie Ježíškovy z Lisieux z roku 1897 a sv. Judy Tadeáše. Proti oltáříku je vchod do tzv. lurdské kaple se sochou Panny Marie Lurdské (1858), jež sem (do bývalého Božího hrobu) byla přenesena v roce 1905 z oltáře sv. Dominika.
Průčelí kostela zdobí sochy a terasa se schodištěm. Sochy sv. Cyrila a Metoděje, sv. Ludmily a sv. Václava vytvořil Josef Winterhalder (asi rok 1736), Ondřej Zahner z Olomouce pak sochy sv. Iva, sv. Floriána a sv. Jana Křtitele a dvě další sochy sv. Aloise a sv. Vincence vytvořil Jan Adam Nessmenn z Mohuče (1737).
Mimo terasu z boku kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1719, údajně jedna z nejkrásnějších soch tohoto světce vůbec. Je snad dílem Josefa Rigy původně pro chrámový hřbitov.
Všechny sochy prošly v 60. letech 20. století renovací, kterou provedl brněnský restaurátor Jaroslav Vaněk.
Jan Kabeláč
místo jeho působení v duchovní správě v letech 2000–2002
Oldřich Navařík
rektor kostela v osmdesátých letech 20. století
Břetislav Vaněk
místo jeho působení v duchovní správě na konci šedesátých let 20. století
Jakub Antonín Zemek
zde vypomáhal po roce 1969 v duchovní správě
Varhany kostela sv. Michala
varhany: Dominikánské náměstí 0/02
Socha sv. Michaela archanděla
plastika: Dominkánské náměstí 0/01
25. 4. 2022
Slavnostní otevření Mendelovy stezky Brnem
Mendel zde sloužil svou první mši
19. 11. 2011
Stěhování sochy archanděla Michaela
20. 11. 1944
II. americký nálet na Brno
Fl
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.