Minoritská, Kostel sv. Janů a klášter minoritů

Kostel sv. Janů a klášter minoritů

historický název

Kostel sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty

ulice

charakteristika

Kostel sv. Janů vznikl jako klášterní kostel menších bratří (minoritů) řádu sv. Františka z Asissi, kteří byli do Brna uvedeni českým králem Václavem I. a Janem Velenem z Boskovic před rokem 1230, nedlouho po založení řádu v roce 1209. Usadili se v tehdy české čtvrti, patřili vždy k české vrstvě brněnského obyvatelstva, kterou podporovali a jsou jediným brněnským klášterem, který na svém místě setrval až do dnešních dnů.

území

Brno-město

nej...

Brno: Minoritský klášter s kostelem sv. Janů se nachází na svém místě nepřetržitě - jako jediný - už více než 780 let

zajímavosti

Kostel se těšil úctě řady mecenášů, kteří kostelu odkazovali ve svých testamentech různé dary (např. v roce 1349 Petr Ferreus odkázal 6 hřiven stříbra na zhotovení skel do jednoho kostelního okna, nebo v roce 1497 brněnský nožíř Petr odkázal kostelu "dveře železné, veliké, porúčiem k sv. Janovi k zakrystii").
Stavbu loretánské kaple a její podzemní krypty, kterou inicioval kvardián minoritského kláštera Barnabáš Freisler umožnil pak odkazem celého svého jmění baron Wertemy, který v ní byl poté také pohřben. Poslední místo odpočinku tu našli v první polovině 18. století i Jan Kryštof Říkovský z Dobrčic, moravský podkomoří hrabě Panizza a četní členové rodu hrabat Schrattenbachů.

poznámka

Na místě Lorety na nároží Jánské a Minoritské ulice byl už od roku 1272 hřbitov, kde se pohřbívalo až do roku 1620.

stavební vývoj

Původní románský kostelík ze 13. století byl po dvou poškozeních ohněm v roce 1262 a 1306 přestavěn kolem roku 1320 na trojlodní kostel gotický. Tuto přestavbu podpořil rod pánů z Boskovic, zejména Arkléb z Boskovic. V této podobě zůstal kostel až do roku 1720.
V letech 1716–1726 přistavěl na jeho severní straně uprostřed menšího hřbitova (při dnešní ulici Jánské), zrušeného v roce 1620, brněnský stavitel Mořic Grimm Loretánskou Svatou chýši, kterou obestavěl ambitem, do něhož včlenil i hřbitovní kaple sv. Iva a sv. Josefa a podzemní kryptu spolu s dalšími dvěma postranními pod kaplemi sv. Josefa a sv. Anny.
V letech 1722–1726 byly mezi kaplemi postaveny Svaté schody a doplněny podzemní kryptou. Celý kostel pak Mořic Grimm v letech 1729–1733 přestavěl v barokním slohu prakticky do dnešní podoby. Nádhernou nástropní malbu hlavní kostelní lodi vytvořil poté Jan Jiří Etgens.
Z první poloviny 13. století pochází také křídlo klášterní budovy, jež přiléhá k jižní zdi kněžiště kostela, kde byla v polovině 14. století vybudována křížová chodba.

prameny, literatura

zobrazit

článek v odborném periodiku

"Zvonice minoritského kláštera v Brně"

"K počátkům klášterů brněnských dominikánů a minoritů"

Monografie

"Brněnské kostely"

"Památky Brna"

Ostatní literatura

"Brněnské kostely (32 brněnských kostelů ve 230 fotografiích)"

"Umělecké památky Moravy a Slezska 1 /A - I"

stavby

Loreta
Minoritská
obě stavby spolu souvisí

významné osoby

Mořic (Mauric) Grimm
Jan Chromeček
místo jeho působení v duchovní správě začátkem sedmdesátých let 20. století Tomáš Jordán z Klausenburku
pohřben v kryptě kláštera Moritz Linhart
místo konání zádušní mše za JUDr. Linharta Wenzel Linhart
místo konání zádušní mše za Med. Dr. Linharta Giovanni Maria Pasqualini
místo konání zádušní mše Jindřich Plotica Stein
v roce 2006 se podílel na restaurování kamenných portálů kláštera Odilo Pospíšil
zde kázal při svých misijních cestách po Moravě Norbert František Škrdlík
místo jeho působení v duchovní správě a místo posledního odpočinku Jaroslav Vaněk
autor tamního betléma

objekty

Loučení Krista s Marií
sochařská realizace: Jílová 17/01 Loučení Krista s Marií
sochařská realizace: Minoritská 1/02
objekt umístěn ve dvoře kláštera Loučení Krista s Marií
sochařská realizace: Strž 0/01 Loučení Krista s Marií
sochařská realizace: Vídeňská 47/01