Loreta
historický název
Nazaretská, též Svatá Chýše se Svatými schody
ulice
charakteristika
Loreta, nazývaná též Nazaretská nebo Svatá Chýše, vznikla jako přístavba minoritského kostela sv. Janů.
Postavil ji na hřbitově, který přiléhal k severní straně kostela, brněnský stavitel Mořic Grimm v letech 1716–1719 z popudu minority P. Barnabáše Freislera, který poznal při své cestě do Itálie pro sošku Panny Marie Loretánské poutní chrám v Loretu a Svaté schody v Římě. Mořic Grimm tuto kapli obestavěl ambitem, do něhož zahrnul i dvě původní hřitovní kaple, sv. Ivy a sv. Josefa.
Stavbu finančně umožnil baron Wertemy, který jí odkázal celý svůj majetek. Je proto také pohřben v její kryptě pod Svatými schody, jež jsou dnes součástí Lorety. Loretu vysvětil v roce 1726 olomoucký biskup W. H. Schrattenbach. Hlavní vchod do Lorety je z Minoritské ulice portálem z roku 1724 s postavami andělů, supraportou se Svatou chýší a kartuší s reliéfem lodi na rozbouřeném moři. Loreta je propojena s interiérem kostela sv. Janů samostatným vchodem.
území
Brno-město
zajímavosti
Svaté schody, jež tvoří dnes součást Lorety s Nazaretskou chýší Panny Marie uprostřed, byly postaveny podle vzoru Svatých schodů v Římě, jež mají připomínat utrpení Ježíše Krista před Pilátem Pontským. V jednotlivých schodech jsou uloženy různé ostatky svatých a proto je dovoleno jít po nich jen po kolenou a jsou určeny k rozjímání nad Kristovým utrpením. Schodiště má celkem 28 schodů, z nichž tři ( z červeného mramoru) jsou posvěceny jako Svaté schody. Nahoře na vrcholu schodů je oltář, který vytvořil J. J. Schauberger se sochou Božského srdce Páně, dílo to brněnského sochaře Proseckého z roku 1934.
prameny, literatura
Ostatní literatura "Brněnské kostely (32 brněnských kostelů ve 230 fotografiích)"
stavby
Kostel sv. Janů a klášter minoritů
Minoritská
obě stavby spolu souvisí
městská část
významné osoby
Mořic (Mauric) Grimm
stavitel, který tuto kapli obestavěl ambitem, do něhož zahrnul i dvě původní hřbitovní kaple, sv. Ivy a sv. Josefa
Antonín Richter
varhany vyrobené A. Richterem v r. 1726
autor
Fl
