náměstí Svobody

památková ochrana

MPR Brno

katastr

Brno-město

popis lokality

Prostor náměstí Svobody je nerozlučně spjat s počátky lokace města Brna v 1. třetině 13. století. Náměstí bylo již od 13. století nazýváno v opozici k Hornímu trhu (forum Superius; dnes Zelný trh) Dolní trh (forum Inferius). Později také německy Unterring (15. století), od 18. století Grosserplatz (Velké náměstí). Od 14. století jsou v Brně doloženy čtyři městské čtvrti, z nichž tři (Veselá, Běhounská a Měnínská) zasahovaly do náměstí .
Trojúhelníkový půdorys náměstí byl determinován rozdvojením dálkové komunikace, která v severní části náměstí vycházela ulicí Veselou (dnes Česká) a Běhounskou. Mezi nimi, přibližně ve středu severní fronty náměstí z něj vycházela ulička Hřbitovní, která tvořila spojnici s kostelem sv. Jakuba. Na počátku 20. století zde byla stará zástavba zbourána a na jejím místě nově vystavěna široká třída, dnešní Rašínova ulice. Na severovýchodě vycházela k východu ulice Kobližná. Na jižní straně náměstí začínala Sedlářská ulice (dnes Masarykova), směřující k Židovské bráně. Zde, na křížení s ulicí Měšťanskou (dnes Jánská) se také nacházela samostatná část Dolního trhu, tzv. Lugek. Poslední ulicí, vycházející z náměstí tentokrát na západ k Rybnému trhu (dnes Dominikánské náměstí), byla ulice Zámečnická.
V ploše náměstí stával kostel sv. Mikuláše, který měl sloužit jako svatostánek pro kolonisty z francouzsky mluvících zemí. Později byly kolem něj vystavěny krámky, městská strážnice a budova městské váhy. Zbourán byl roku 1869. Všechny tyto stavby se podařilo archeologickým výzkumem odkrýt. Dalším významným prvkem na náměstí byla Merkurova kašna vystavěná Ignácem Bendlem v letech 1693–1699 na místě starší kašny (Gialdiho). Starý mariánský sloup v severozápadní části náměstí byl v letech 1679–1687 nahrazen novým, tzv. morovým sloupem. Na ploše náměstí se od středověku až do konce 19. století konaly velké výroční trhy a stávaly zde také chlebné i masné lavice. V blízkosti ústí Hřbitovní uličky stál také pranýř a studna.
Většina historické zástavby na náměstí byla zničena v rámci asanace a nahrazena novostavbami. Pouze domy č. 1, 7, 8 a 17 skrývají starší, středověké konstrukce. Také spojenecké nálety na Brno v letech 1944 a 1945 poničily zástavbu, která musela být později demolována.
První archeologický výzkum v prostoru náměstí proběhl již v 60. letech 20. století, avšak k největším archeologickým odkryvům došlo až na počátku 21. století. Asi nejvýznamnější sondou do dějin dotčeného prostoru byl výzkum při rekonstrukci celého náměstí v letech 2005 a 2006.

obrazy