MPR Brno

Brno-město

Geomorfologicky se zkoumaný prostor nachází na mírném svahu, který pozvolna klesá jižním směrem k náměstí Svobody, v nadmořské výšce cca 220 m n.m. Geologické podloží je tvořeno kvartérní sprašovou návějí, na kterou v minulosti nasedal dnes již pouze místy zachovaný holocenní půdní horizont. V úrovni cca 5 m pod sprašovými hlínami je uložen třetihorní neogenní jíl.
Nejstarší archeologicky doložené osídlení můžeme spojovat až s obdobím vzniku a existence středověkého města. Při jižní straně Moravského náměstí bylo budováno od 1. poloviny 13. století městské opevnění, před kterým se rozvíjelo předměstské osídlení, které je městskými knihami k polovině 14. století uváděno především před branou Běhounskou, Veselou a kolem cest z nich vedoucích. V období středověku se předmětné území tedy nacházelo vně městských hradeb, zvl. ve IV. předměstské čtvrti, částečně i v III. předměstské čtvrti (Quartum quartale extra civitatem – Ante portam Cursorum, Ante portam Laetorum)
Písemně jsou městské hradby poprvé přímo doloženy v roce 1243 a 1247. Lze předpokládat, že byly budovány již od 30. let 13. století, dokončeny pak někdy v druhé polovině téhož století. Vlastní opevnění města tvořila vnitřní hradební zeď, v tomto prostoru zesílená čtyřmi hranolovými věžemi ve vzdálenostech cca 40 m, předsunutou parkánovou zdí, vymezující prostor parkánu, a na ni navazující vyzděný příkop.
Ve 2. polovině 14. století byl sledovaný prostor značně poznamenán stavbou augustiniánského kláštera, kdy došlo k likvidaci předměstského osídlení na úkor kostela a klášterních budov, část prostoru byla vymezena pro hřbitovní okrsek a zbývající areál zůstal pravděpodobně nezastavěn.
V neklidném 15. století (husitské války, válka česko-uherská) byly městské hradby dále zdokonalovány. Roku 1486 uzavřel klášter augustiniánů smlouvu s městem o postavení hradeb kolem kláštera, které jej začlenily do vnitřního města. Na počátku 16. století v očekávání tureckého nebezpečí byly před městskými branami stavěny barbakány a výslednou podobu dostalo brněnské raně barokní opevnění v letech 1639-1642, kdy bylo před švédským vpádem zesíleno. Především opevnění augustiniánského kláštera bylo značně upraveno - na vnějších stranách byl chráněn dvojitými příkopy, navázanými na městský příkop a protaženými až k Veselé bráně. V severních rozích klášterního opevnění byly umístěny dva bastiony.
Podoba opevnění se začala podstatně měnit v 2. polovině 17. století. Brno, které se roku 1645 ubránilo obležení Švédů, bylo postupně přestavěno na barokní pevnost, která byla budována ve dvou základních etapách. Do roku 1700 bylo dokončeno vnitřní vysoké bastionové pásmo, v jehož rámci byly sneseny věže středověkého hradebního pásma v blízkosti klášterního areálu. Zrušen byl barbakán Běhounské brány s částí příkopu. Likvidace příkopu mezi klášterem a městem, stejně tak jako celého předbarokního opevnění kláštera, přitom umožnila v letech 1732–1750 výstavbu nového, podstatně rozsáhlejšího konventu, který navázal přímo na městskou zástavbu. Vně vnitřního pevnostního pásu se rozkládal široký příkop s možností zavodnění v době obležení. Vně příkopu byl postaven nižší vnější pevnostní pás, budovaný až ve 2. čtvrtině 18. století. Barokní opevnění postupně ztratilo opodstatnění především v průběhu vojenských operací v období napoleonských válek a rovněž brzdilo stavební rozvoj města. Bylo proto postupně rušeno a bouráno.
Ve 2. polovině 19. století se po vzoru vídeňského „Ringu“ budovala okružní třída kolem jádra bývalého středověkého Brna. Její součástí byla i úprava prostranství před zrušeným klášterem augustiniánů a nově byla vytvořena ulice Joštova.

Moravské náměstí

Brno-střed

2012-2013 Koliště, Moravské náměstí (rekonstrukce parku)
2010 Běhounská ulice, Moravské náměstí (rekonstrukce plynu)
2010 Brandlova ulice, Česká ulice, Joštova ulice, Moravské náměstí (rekonstrukce plynu)
2009-2010 Běhounská, Brandlova, Joštova, Kozí, Moravské náměstí, Rooseveltova, Solniční (rekonstrukce komunikace)
2009-2010 Moravské náměstí, Rooseveltova ulice, Solniční ulice (rekonstrukce kanalizace)

další archeologické výzkumy (16)...

Hromádková, Sed