ČERNÁ POLE
1809 - otevřena soukromá dětská nemocnice (existovala jen krátce)

1835 - založen soukromý ústav slepců

1844–1847 - zřízen zemský ústav slepců s kaplí sv. Salvátora

1846 - otevřena dětská nemocnice (v letech 1897-98 – rozšířena o nové objekty)

1846–1847 - zřízena Ochranovna pro zanedbanou mládež s domácí kaplí sv. Cyrila a Metoděje (otevřena v roce 1848)

1909 – stavba pavilonového areálu Dětské nemocnice

1929–1930 - stavba Vily Tugendhat

60. léta 19. století - postaveno prvních 5 vil podle projektu Heinricha Ferstela

20. léta 20. století - na místě zemského ústavu slepců vyrostl monumentální novoklasicistní komplex Vysoké školy zemědělské
- v té době byl vybudován rozsáhlý areál jezdeckých kasáren za touto vysokou školou

1923 - postavena budova Vysoké školy lesnické

1928–1929 - ve funkcionalistickém stylu postavena kavárna Era

1930 – postavena Masarykova česká obecná škola chlapecká a dívčí (Zemědělská č. 29)

1949–1953 - realizace části nového záměru architekta Bedřicha Rozehnala – výstavba nové Dětské nemocnice – postaven hlavní pavilon, hospodářská budova a garáže

60.–80. léta 20. století - prodloužena ulice Lesnická a Merhautova a na volných plochách mezi nimi vzniklo panelové sídliště Černá Pole

konec 60. let 20. století - Černá Pole vyčleněna jako samostatná městská čtvrť na úkor katastru Dolního a Horního Cejlu, Husovic, Zábrdovic a Králova Pole


HUSOVICE
13. století - husovické desátky a některé pozemky od zeměpána získává zábrdovický premonstrátský klášter

1325 - zdejší svobodný (nazývaný též Dolní či Velký) dvůr s právem výkupu věnuje moravský zemský hejtman Jindřich z Lipé klášteru cisterciaček na Starém Brně (jemu připadá i převážná část vsi)

1379 - druhý zdejší dvůr (nazývaný) Hořejší drží Bartoloměj, kanovník u sv. Petra v Brně (po zrušení řádu roku 1773 připadl administraci státních statků, r. 1790 byl prodán do soukromých rukou)

1597 - Rozina Kundratka z Lamberka - abatyše kláštera cisterciaček dává vsi nové obecní zřízení

1595 - doložena obecní pečeť s mluvícím znamením (husa)

1643 a 1645 - za švédského oblehání Husovice značně poničeny

1717 - provedena nová výměra dosud velmi nerovnoměrně rozdělených polí

1. pol. 18. století - počet domů se více než zdvojnásobuje

1782–1848 - Husovice patří k cacovickému statku panství Staré Brno

1795 - Hamry na měď jsou přeměněny v soukenickou valchu

1814 - zprovoznění lihovaru

1834 - ves zničena požárem, následuje její obnova

1849 - poprvé stojí v čele obce starosta s obecním zastupitelstvem

pol. 19. století - husovické valchy se postupně přeměňují v barvírny a olejnu

1872 - počátek výroby střihačských nástrojů

1874 - zřízena husovická česká škola (od r. 1891 chlapecká i dívčí), k níž byly později naopak přiškoleny Zábrdovice

1890 a 1903 - otevřeny zdejší záložny

1890 - založena česká a německá opatrovna

1891 - na nátlak státní správy zřízena německá obecná škola a soukromým nákladem byly před 1. světovou válkou vydržovány i 2 německé mateřské školy (na přelomu 19. a 20. století vznikají školy další)

90. léta 19. století - přes 5000 obyvatel tvoří tovární dělníci, zbytek (2000) řemeslníci, hospodáři a jiní živnostníci (počtem domů jsou Husovice největší vesnicí na Moravě)

1897 - vznik továrny na plechové a smaltované zboží Moravie (její zánik 1911)

1905–1906 - na severním okraji Husovic postavena secesní Sokolovna města Husovic (Dukelská ul. č. 9)

1911 - zahájení činnosti městské elektrárny

1912 (5. 3.) - Husovice povýšeny na město

1912 (26. 9.) - císař František Josef I. uděluje Husovicím znak

1919 - Husovice se stávají součástí Brna

do poč. 20. století - ves přifařena do Zábrdovic

1906–1910 - postavena slohově výjimečná secesně-modernistická bazilika - kostel Božského Srdce Ježíšova (náměstí Republiky)

1. pol. 20. století - podél Mičkovy ulice vystavěna řada typizovaných štítových dvojdomků se sedlovými střechami

20. léta 20. století - postavena nouzová kolonie Písečník s 84 domky

1941–1953 - mezi „Čtvrtí Nade mlýnem“ a Písečníkem vybudována nová rychlíková železniční trať do Tišnova a Prahy (stará tišnovská trať byla v roce 1945 zrušena)

60. léta 20. století - u Merhautovy ulice vybudováno panelové sídliště Černá Pole II (do reformy 1966-1969 součást Husovic), v té době byla zbořena i převážná část nouzové kolonie Písečník (dnes ulice Písečník a Lozíbky)

1966–1969 - probíhá rozsáhlá reforma – Husovice jsou směrem k jihu rozšířeny, ale mnohem větší část území ztrácejí (severovýchodní část Černých Polí, oblast kolem Soběšické ulice a polovina pozdějšího sídliště Lesná)

60.–70. léta 20. století - výstavba rodinných a malých bytových domů ve svazích severní části Husovic

1989 - počátek rehabilitace zdejší kvalitní slohové zástavby

1996–1998 - přibližně v trase Kohoutovy ulice vybudován Husovický tunel velkého městského okruhu směrem na Královo Pole

Počet obyvatel v roce 1770: 266
Počet obyvatel v roce 1991 – 5 532


LESNÁ
1926–1973 - postavená nová sídlištní obytná čtvrť

konec 60. let 20. století - vytvořeno samostatné katastrální území Lesná

90. léta 20. století - postaven penzion pro důchodce

Počet obyvatel v roce 1970: 20 069
Počet obyvatel v roce 1991: 16 655


SOBĚŠICE
1286 - ves spolu s 12 lány a dalším příslušenstvím král Václav II. daruje klášteru augustiniánek v Brně

1797 - v obci je evidováno 15 osedlých domů

1581–1848 - v tomto období, po zrušení augistiniánského kláštera, patří ves pod správu brněnských jezuitů k panství Řečkovice

1716–1718 - brněnskými jezuity postavena kaple Nalezení sv. Kříže (za vlády Josefa II. byla zrušena a r. 1786 zbořena)

1780 - zrušen soběšický dvůr (budovy rozděleny pouze majetkově - jeho areál zůstal zachován)

2. pol. 18. století - počátek domkářské zástavby mimo jádro vsi

1771 - ves přísluší k faře do Obřan (do této doby byla přifařena do Řečkovic)

1851 - postavena místní škola

1908 - provozována výroba lihovin

1911 - ve vsi se nachází mlýn, cihelna a stavitelská firma

1935 - funguje místní záložna

1971 - ves se stává součástí Brna

70. léta 20. století - další rozvoj výstavby rodinných domů

1995–1997 - postaven kostel a klášter řádu chudých sester sv. Kláry (r. 1997 byl vysvěcen brněnským biskupem Vojtěchem Cikrlem)

Počet obyvatel v roce 1970: 112
Počet obyvatel v roce 1991: 1 078


ZÁBRDOVICE
V rámci územní reformy v letech 1966-1969 došlo k výrazným změnám v rozsahu zábrdovického katastru. Po reformně jeho hranice tvoří ulice Koliště - Milady Horákové - Merhautova - Sýpka, dále hranice vede po tělesu zrušené tišnovské trati až ke Svitavě a proti proudu po Gargulákovu ulici a na Koliště se vrací podél železniční trati od Maloměřic.

Do Zábrdovic tak byla začleněna někdejší předměstí Hráze, Příkop, Kožená Ulice (část), Josefov, Horní a Dolní Cejl a Radlas.

1209 - založen premonstrátský klášter s kostelem sv. Kunhuty

1784 - zrušen premonstrátský klášter (téhož roku je do něj přemístěn vojenský špitál od sv. Anny jako c. k. vojenská nemocnice, hřbitov kolem kostela zrušen r. 1784)

1784 - při kapli sv. Anny na Cejlu zřízen nový hřbitov zábrdovické farnosti včetně trestnice na Cejlu

1785 - zrušen kostel sv. Kunhuty (r. 1786 přeměněn na skladiště)

www.brno.cz/cernovice