T. G. Masaryk
Bosonožské náměstí 1/01
Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) - filozof, politik, státník, zakladatel Československé republiky a její první prezident
Bosonohy
na zkoseném nároží Obecního domu
1925 v roce 1968
poprvé po roce 1939, znovu po roce 1948
1968 (nová deska)
firma Mašek, Praha (reliéf), firma Lauschman Brno (deska)
obdélná na výšku z černé leštěné žuly; v horní části je kulatý bronzový medailon s reliéfním portrétním poloprofilem a nápisem, písmo ryté zlacené
Pamětní deska byla zřejmě sňata po 15. 3. 1939 a ukryta, po okupaci znovu instalována. Odstraněna byla po roce 1948 a v původní podobě se již nedochovala. V roce 1968 byla deska nově zbudována.
K historii pamětní desky na Bosonožském náměstí 1 nám poskytl zajímavé informace 1. 1. 2013 pan Zdeněk Neubauer. S jeho laskavým souhlasem citujeme poslaný text, za který děkujeme.
„Ta pamětní deska měla také svůj pohnutý osud. Pocházím z Bosonoh a tak o tom leccos vím. Tato deska není už tou původní. Ta byla komunisty odstraněna. Než k tomu došlo, nějaký čas byla zakrývána propagačním stojanem, na němž byly většinou uváděny výsledky hospodaření místního JZD.
Pak byla sňata a krátký čas volně opřena o boční zeď MNV. Tam byl zadní vchod do kůlny bytu mého strýce. Zašel jsem k němu s tím, zda bychom tu desku neměli někam uschovat. To přirozeně odmítl s tím, že by pro StB byl první na řadě a přeryli by mu celou zahrádku, aby desku našli. A to by pro jeho rodinu mělo neblahé důsledky. Takže můj pokus o záchranu pamětní desky ztroskotal. Byla zlá doba... Deska pak zmizela a posloužila jako náhrobní pro místního obyvatele, tajemníka MNV. Prý ji odkoupili za 50 Kčs, ale proslýchá se, že byla rodině dána zadarmo.
V roce 1968 bylo rozhodnuto o pořízení desky nové. Vzpomínám, že moje matka, Cecílie Neubauerová, byla členkou Červeného kříže a angažovala se tím, že spolu s Anežkou Kalábovou, chodily vybírat peníze. Částka se vybrala a nová deska byla pořízena. Je to tedy replika poněkud odlišná, leč nápis zůstal stejný. Desku se komunisté neodvážili podruhé odstranit ani po vpádu vojsk Varšavské smlouvy, a je na bosonožské radnici dodneška.“
Ještě malé doplnění, svědčící o důslednosti T. G. Masaryka. Na Obecním úřadě v Bosonohách byl tehdy starostou můj strýc pan Brückner. Když prezidenta Masaryka žádal o souhlas umístění pamětní desky - obdržel odpověď z kanceláře, že pan prezident souhlasí. Jen má malou připomínku, že v textu: „Ne násilím, ale mírně..", má být správně "smírně", což je rozdíl.
(pod medailonem je ryté zlaté písmo nápisu)
Ne násilím, //
ale smírně - //
ne mečem, //
ale pluhem - //
ne smrtí, //
ale životem k životu //
Menš
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.