oběti první světové války
Šumavská 4/01
válka a odboj 1914–1919; místa bojišť příslušníků pěšího pluku 10 Jana Sladkého Koziny
Ponava
nádvoří Masarykových kasáren
pomník již neexistuje
25. 11. 1928
po 15. 3. 1939 (do obce Proseč)
architekt Jan Zázvorka
F. K. Racek
Na třístupňovém kamenném podstavci byly umístěny dva na sebe postavené kvádry z leštěné slezské žuly; písmo ryté zlacené.
Výzdoba: na horním kvádru vpředu byl zobrazen plastický znak Republiky československé, na zadní straně byla symbolická chodská psí hlava. Na spodním kvádru po všech stranách se nacházely texty ve vztahu k historii pluku.
Jména padlých a zemřelých příslušníků pěšího pluku 10 byla vložena již do schránky základního kamene, na pomníku po bocích byla uvedena bojiště v Rusku a také místa bojů o Těšínsko a Slovensko.
Pomník byl odhalen na nádvoří kasáren na Šumavské ulici dne 25. 11. 1928, a to v rámci oslav 11. výročí pluku.
Informace k osudům pomníku po březnu 1939 a fotografie poskytl pro naši encyklopedii pan Mgr. Martin Habáň z Březiny.
Zjistil archivním výzkumem, že dne 6. 8. 1939 na svém zasedání obecní zastupitelstvo obce Proseč (dnes součást Březiny) vyslechlo informaci starosty obce Jaroslava Pokladníka o jednání, „které vedl za účelem bezplatného předání pomníku příslušníků pluku 10 J. S. K. v Brně a předčítá přípis Okresního sekretariátu strany Národní souručenství v Brně, které oznamuje rozhodnutí důstojnického sboru tohoto pluku. Dle toho dostalo se pomníku zdejší obci s podmínkou, že pomník dá vlastním nákladem rozebrat, převézt a znovu ve zdejší obci postaviti. Obecní zastupitelstvo se rozhodlo jednohlasně povoliti k tomuto kroku potřebné finanční prostředky, stejně tak jako k důkladné parkové úpravě návsi. Současně se usnáší zříditi po obou stranách silnice chodníky. Vhodné místo pro postavení pomníku bude vybráno po skončení schůze, kdy obecní zastupitelstvo odejde prohlédnouti obecní náves.“
Převoz provedli občané této obce vlastními potahy, i když pomník vážil celkově 240 tun. Odvoz byl odborně řízen firmou Kukla z Brna-Židenic. Pomník byl usazen na prosečské návsi kousek od zvonice před domem číslo popisné 20 (dnes Březina 120). V roce 1940 se o tomto převozu dozvěděla německá okupační zpráva, a protože 10. pěší pluk Jana Sladkého Koziny byl rozpuštěn, měl být jako památka zničen i tento pomník. V roce 1943 bylo definitivně rozhodnuto, že veškeré památníky na český odboj proti Němcům musí být zlikvidovány, což ovšem místní občané odmítli. Bylo rozhodnuto, že bude obložen velkými tabulemi černého skla, které vyrobila firma Šmidla ze Křtin. Na přední tabuli byl nápis s věnováním padlým vojákům z Proseče v první světové válce a pomník zůstal zachován.
Po druhé světové válce byl pomník obnoven v původním vzhledu. V roce 1948 byl převezen zpět do Brna a umístěn na nádvoří Svatoplukových kasáren v Brně-Židenicích. Téhož roku, 28. června, se pak v rámci výročí založení 10. pěšího pluku konala slavnost, kdy byl pomník slavnostně znovu odhalen a to za přítomnosti mnohých občanů obce Proseč včetně představitelů obce. Předseda MNV Jaroslav Pokladník a člen MNV Antonín Kvíčala obdrželi diplom a Chodské medaile (ražené na paměť 30. výročí založení 10. pěšího pluku Jana Sladkého Koziny) za opatrování a zachránění pomníku v době okupace.
Výzkumem v březnu 2014 v Muzeu Slavkov - Austerlitz, fond Pražský - Slavkovský, se podařilo upřesnit některé podstatné informace o vzniku pomníku. Autorem byl známý architekt Jan Zázvorka (21. 5. 1884, Praha – 27. 5. 1963, Praha). Jako poručík 89. pěšího pluku byl za první světové války zajat 5. 9. 1914 u Lublinu. Do legií se přihlásil 17. 11. 1916 v Borispolu. Do čs. legie v Rusku byl zařazen 4. 8. 1917 k 10. střeleckému pluku a u téhož pluku v hodnosti majora svou činnost v legiích ukončil 10. 8. 1920.
Architekt „Jan Zázvorka vyšel z Kotěrovy školy, později byl představitelem strohého klasicizujícího purismu, blízkého funkcionalismu. Jeho smysl pro vznešenou monumentalitu byl příkladně projeven u význačného areálu Národního památníku na Žižkově, který je Zázvorkovým stěžejním dílem.“ Památník včetně interiérů byl realizován v letech 1929–1932, v soutěži získal v roce 1925 první cenu. Jan Zázvorka vytvořil také pomníky na bojištích u Zbrorova a Terronu. Je i autorem Vojenského muzea na úpatí vrchu Vítkov v Praze, opět včetně interiérů (realizace v letech 1927–1929) a dalších prací.
Pěší pluk 10 // Jana Sladkého Koziny // svým nezapomenutelným // hrdinům // kteří položili ve světové // válce životy za // svobodu vlasti. //
(zadní strana)
Zde byli jsme věky a zde také budeme (neznáme řádkování, citováno podle dobových novin -Menš).
(na boku vpravo)
Chudeljanská // Vladivostok // Kordon // Durovka - N. Udinsk // Sold. Pismjanka // Čerdaly - Časovna // Kaněvka // Kijukvennaja // (popis podle tisku -Menš).
(na boku vlevo)
Skočov // Ipola // Lučenec // Zvolen //
oběti první světové války
pomník: Svatoplukova - kasárna Židenice 84/01
pomník byl původně odhalen v roce 1928 na tomto místě
Antonín Baďura
jako velitel 10. pěšího pluku „Jana Sladkého Koziny“ byl iniciátorem vybudování pomníku, prováděl poklep na základní kámen
Karel Racek
sochař, realizační firma
27. 6. 1948
Oslavy 30. výročí založení 10. pěšího pluku Jana Sladkého Koziny
13. 6. 1936
První návštěva dr. Edvarda Beneše ve funkci prezidenta republiky
25. 11. 1928
Odhalení pomníku padlých 10. pěšího pluku Jana Sladkého Koziny
27. 11. 1927
Položení základního kamene k pomníku padlých vojáků 10. pěšího pluku
Menš
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.