pohřebiště: Čestné pohřebiště Rudé armády v Brně

Čestné pohřebiště Rudé armády v Brně

Vídeňská 96, skupina 56c/01

válka a odboj 1938–1945; oběti okupace

katastr

Štýřice

místo

Ústřední hřbitov města Brna

mapa

zobrazit na mapě

umístění

1946

úprava

1980, 1990

popis

dominantou pohřebiště je socha rudoarmějce na vysokém sloupovém podstavci; další část pohřebiště tvoří kolumbárium; nad společnými hroby jsou umístěny dva protilehlé plastické monumenty s reliéfy v pohledovém betonu; na bočních stranách kolumbária jsou umístěny pamětní desky (jedna v ruském a jedna v českém jazyce)

poznámka

Pohřebiště bylo vybudováno v roce 1946 po soustředění exhumovaných hrobů padlých příslušníků Rudé armády v ulicích města Brna. Je v něm pohřbeno 3 364 padlých vojáků, mezi nimi i několik žen, nejen z Brna, ale i dalších míst Jižní Moravy. Jsou pohřbeni ve společných hrobech.
V čelní stěně kolumbária je popel 283 důstojníků, jejichž tělesné pozůstatky byly zpopelněny v brněnském krematoriu. Před kolumbáriem je pochováno v jednotlivých hrobech dvanáct vyšších důstojníků.
Socha rudoarmějce, samopalníka, je dílem akademického sochaře Františka Vladimíra Foita (1900–1971), vytvořil ji v letech 1945–1946.
V letech 1979–1980 byla provedena rekonstrukce celého pohřebiště. Původní jádro s ústředním motivem rudoarmějce zůstalo zachováno (ale ztratilo své původní dominantní postavení), nově bylo postaveno kolumbárium a nad společnými hroby byly vybudovány dva protilehlé plastické monumenty s reliéfy v pohledovém betonu. Autorem reliéfních stěn byl Miloš Axman.
Do areálu pohřebiště bylo nově zabudováno osvětlení, doplněny sadové úpravy a dlažba. V přední části pohřebiště byl vybudován 39 metrů vysoký ostře zkosený betonový pylon založený na pilotech zapuštěných do hloubky 12 metrů. Pohřebiště pak bylo doplněno těžkou vojenskou technikou a tanky, které nesly čísla údajně prvních tanků, dosáhnuvších jižního okraje Ústředního hřbitova již ve dnech 16. a 17. dubna 1945. Toto nově zrekonstruované pohřebiště bylo slavnostně otevřeno dne 26. dubna 1980.
Vojenská technika, která uzavírala linii Čestného pohřebiště Rudé armády proti Vídeňské ulici se skládala z protitankových a protileteckých kanonů 57mm PTK vz.43 (ZIS-2), 76mm PTK vz.42 (ZIS-3), 85mm PLK vz.44 a dvou tanků T-34 symetricky postavených čelem proti sobě na šikmých betonových soklech. Vojenské stroje a kanony odstranila skupina odborníků z ženijní a tankové katedry Vojenské akademie v Brně v polovině prosince roku 1991. Jeden z tanků a všechny tři kanony jsou od roku 2010 vystaveny ve Vojenském muzeu Králíky (VMK), kde byl tank uveden do provozuschopného stavu. Druhý tank pocházející z Ústředního hřbitova směřoval do soukromých rukou.

Dne 2. 10. 2000 byl na tomto pohřebišti pochován zatím poslední rudoarmějec nalezený 7. 3. 2000 v Pisárecké ulici při hloubení stavební rýhy.

text

Text na informativní desce:
Urny s popelem důstojníků Rudé armády padlých v bojích s německým fašismem při osvobození města Brna a okolí v roce 1945.
(psáno rusky i česky)

Text na pamětních deskách umístěných z bočních stran kolumbária:
Na věčné časy slavně připomene  //
Otčina rodná, volných zemí štít  //
Památku těch, s fašismem kdož v boji  //
Šli pro vlast svou životy položit  //
(jedna psána v ruském, druhá v českém jazyce)

ulice

Vídeňská

městská část

Brno-střed

významné osoby

Miloš Axman
autor reliéfních stěn při úpravě pohřebiště v roce 1980 Nikolaj Michajlovič Balotov
čestný hrob Zdeněk Denk
projektant úprav v 80. letech Petr Jivlevič Filimonov
místo posledního odpočinku Jiří Mikšík
projektant úprav v 80. letech
další významné osoby (2)...