jabloňová alej


Silnice mezi Mokrou Horou a Jehnicemi 0/01

Jabloňová alej při silnici spojující dnešní Brno-Řečkovice a Mokrá Hora a Brno-Jehnice


existence

alej již neexistuje


popis

Jabloňová alej se stala námětem textů našich spisovatelů. Okolí Jehnic a okolní krásné lesy navštěvovali také např. Josef Merhaut, Rudolf Těsnohlídek, Petr Bezruč, Stanislav Kostka Neumann a další osobnosti naší kultury.
V roce 1950 byl vysázen jabloňový sad od bývalé cihelny až téměř po Mokrou Horu, což ovšem nemělo s historickou alejí nic společného. Také tyto stromy, respektive poslední z nich, byly vykáceny při výstavbě chodníku, který v roce 2020 spojil Brno-Řečkovice a Mokrá Hora a Brno-Jehnice.


poznámka

Některé z citátů, kterými charakterizovali umělci svůj vztah k jabloňové aleji.

„Tak nádherně kvetou jabloně v aleji u Jehnic bílými a červenými květy, že těžko odtrhnouti se pohledem od té čisté krásy, v plné svěžesti a křehkosti jarem vyčarované. /.../ Každý ten drobounký kvítek nejvyšší umělecké dílo, a mladé ty štěpy hotovým bohatstvím přírodních krás.“ (Dominik Pavlíček: Z města i venkova, Brno 1910, s. 66–77.)

„Vrátil jsem se, píše o tom Těsnohlídek, ve svém životopise, který se nalezl po jeho smrti, s těžkou životní bolestí (snrt první manželky při svatební cestě -Menš), z které jsem se nemohl vzpamatovat. Na štěstí jsem žil po první čas s blízkým příbuzným a zvrávoral jsem se.
Rok jsem živořil v Praze a na popud básníka Karla Tomana odjel jsem do Brna den po Třech králích 1906. Neumann zavedl mne do redakce Moravského kraje, byl jsem asi za měsíc přijat pro kulturní rubriku. Koncem roku list zanikl.
Přes půl roku jsem žil na Mokré Hoře, psal jsem a překládal, kde se dalo. Když byla bída nejvyšší, potkal jsem tam na procházce po silnici k Jehnicím redaktora Heinricha. Měl jsem výpověď z bytu, haléře jsem dávno neviděl; kdyby mne byl domácí tehdy udal, že jsem mu zůstal dlužen za stravu, vydávaje se za člověka schopného úvěru, byl bych se octl na Cejlu a podle toho, jak to nyní znám, byl bych býval na dlouho zavřen. Heinrich po několika slovech - znal jsem ho již dříve z Prahy - najednou řekl, abych zítra přišel do redakce a zeptal se šéfredaktora Štěchovského, smím-li dělat na řádky soudní síň. 8. července 1908 jsem byl v redakci a obdržel jsem svolení. U soudu nebylo oč zavadit. Po 14 dnech však jsem měl případ a současně jsem zastupoval lokárkáře v ranním krejcaráku. Řádky rostly. V září byla ohromná porota, tři neděle, a já dostal 1. října hezkých pár stovek, zaplatil dluh na Mokré Hoře, domácí byl přijat za sluhu do redakce, oblékl jsem se a odstěhoval do Brna.“
(Bedřich Golombek: Dnes a zítra, Brno 1944, s. 192–193.)


text

Objekt neobsahuje text.


městská část

významné osoby

Petr Bezruč
navštěvoval jehnické okolí Bedřich Golombek
zaznamenal událost, která rozhodla o dalších životních osudech Rudolfa Těsnohlídka; stala se právě v jehnické jabloňové aleji Arnošt Heinrich
navštěvoval jehnické okolí Josef Merhaut
navštěvoval jehnické okolí Stanislav Kostka Neumann
navštěvoval jehnické okolí
další významné osoby (2)...



Menš



Aktualizováno: 24. 02. 2021