česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

Rybníček čp. 6 (rodný dům),
Praha,
Brno, Cyrilská 3,
Brno-Tuřany, Revoluční 18

reálné gymnázium (tři roky)

elektromontér (před první světovou válkou),
po návratu z legií pracoval u policie v Praze a dle dekretu čj. 17384 ze dne 23. 9. 1924 byl přeložen ke sboru uniformované stráže bezpečnosti do Brna (službu nastoupil 1. 10. 1924),
nadstrážník státní bezpečnostní stráže (doloženo v roce 1927)

Sokol

Tuřanský hřbitov, Pratecká

K odvodům do rakousko-uherské armády byl povolán 1. 2. 1915 a 15. března nastoupil válečnou službu jako řadový pěšák u 8. pěšího pluku v Brně. Odtud odjel do sedmihradského Hermannstadtu (dnešní Sibiu). Do ruského zajetí se dostal 17. 9. 1915 u Rovna spolu se třemi dalšími. Jako zajatec pracoval v Karabašském závodě u Kyštína, kde se 22. 6. 1918 přihlásil k legiím.
Do stavu 12. roty 3. střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova byl zapsán 12. 8. 1918 a 30. 8. byl přeložen k plukovní hudbě. V řadách 3. pluku se zúčastnil bojů proti bolševikům, zejména na uralské frontě a od jara 1919 se podílel na ochraně sibiřské magistrály v oblasti Irkutska. Osobní číslo 88105. Z Vladivostoku odjel 12. 3. 1920 lodí Madawaska (19. transport). Hodnost svobodníka získal 23. 5. 1920. Repatriační dovolenou čerpal od 28. 9. do 30. 11. 1920. Demobilizoval 24. 1. 1921 v Brně a stal se záložníkem 10. pěšího pluku.
(Informace z rodinného archivu upřesnil a fotografie poskytl pan Vítězslav Vlček, děkujeme.)

zobrazit

Josefa Vlčková (Kusalová)
sňatek: 17. 11. 1924, Moravské Prusy
(první manželka) Hedvika Vlčková (Schäfferová)
sňatek: 22. 2. 1927, Brno (kostel sv. Tomáše)
(druhá manželka) Emilie Vlčková (Moudrá)
(třetí manželka)

Marie Vlčková
Zdeněk Vlček
Josef Vlček

Antonín Vlček
Terezie Vlčková (Dvořáková)

Marie Vlčková

Cyrilská
bydliště doložené v roce 1927 Revoluční
bydliště

Tuřanský hřbitov
Pratecká
místo posledního odpočinku

Menš