česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

Artur Žák se účastnil 6. 7. 1923 závodu o cenu prezidenta republiky.
„Nešťastné letiště v Chebu. Včera o 9. hodině zřítil se nadporučík Žák z leteckého učiliště v Chebu při provádění akrobacie na letadle severozápadně Chebu s výše 900 metrů a byl ihned mrtev. Příčina pádu je dosud neznáma a vyšetřuje se." (In: Lidové noviny, r. 32, č. 325, sobota 5. 7. 1924 ráno, s. 7).
V Lidových novinách 8. 7. 1924 je pak velmi stručná zpráva, že v pátek (tj. 4. 7. -Menš) se zřítil v Milovicích četař Josef Kobel [správně má být Kohel] (-Menš) od 1. leteckého pluku. Zemřel po převozu do nemocnice.
V reakci na tento „černý pátek letců" (-Menš) informují Lidové noviny 12. 7. 1924: „Vyšetřování leteckých neštěstí. V koalici byla poslanecká komise pověřena prozkoumáním významných leteckých neštěstí ve vojsku. Je to už čtvrtá komise, která se těmito věcmi zabývá".

letecká havárie („zlomení základu lebky a propíchnutí levých plic“)

Jevíčko (okres Svitavy),
Cheb, letecké učiliště

reálka ve Vídni (1909–1916),
poddůstojnická škola v Sibini (1916),
italská důstojnická škola v Modeně

voják z povolání

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 77, hrob č. 476 a 477 (leží v č. 477)

Dne 28. 6. 2011 upřesnil pan Michal Dub údaje k životopisu Artura Žáka:
V rakousko-uherské armádě jednoroční dobrovolník 8. pěšího pluku. S plukem nejdříve na ruské frontě, potom na frontě italské. Zajat 20. 8. 1917 Kostomjevice, v zajateckém táboře v Padule do 27. 9. 1917. Přihlášení do legií: 28. 9. 1917, Padula. Do čs. legie v Itálii zařazen 11. 4. 1918, 31. pěší pluk (velitel čety, Zlata Gradiska, 1. 12. 1918–19. 11. 1919).
Dne 19. 9. 1918 byl odeslán do italské válečné školy v Modeně. Od 1. 12. 1919 do 4. 12. 1921 velitel čety 39. pěšího pluku (Zlata Gradiska), od 5. 12. 1921 do 27. 7. 1922 velitel čety pěšího pluku č. 31 v Jihlavě. Pokračoval ve službě v čs. armádě, činná služba se mu započítávala od vstupu do italské legie.
V období od 27. 7. do 15. 12. 1922 absolvoval V. pozorovatelský kurz při vzduchoplaveckém učilišti v Chebu, po absolvování přidělen 2. leteckému pluku (kmenový příslušník Leteckého pluku 2 v Olomouci). Dne 1. 3. 1924 přidělen jako subalterní důstojník na system. místo ve škole pro odborný dorost letectva při leteckém učilišti v Chebu. Při cvičném letu zahynul na letounu Avia B-3, č. 6, VLU u Nebanic - při nácviku vývrtky došlo k destrukci za letu, pád z výšky 1000 až 1200 m. Artur Žák měl značné jazykové znalosti: uměl dobře slovem i písmem anglicky, francouzsky a italsky, znalost němčiny slovem i písmem byla velmi dobrá.

Pohřeb Artura Žáka se konal 10. 7. 1924 do zvláštního hrobu na Ústředním hřbitově v Brně (číslo prvního hrobu neznáme -Menš). Zesnulý Artur Žák byl v roce 1937 exhumován (v tomto roce zemřela jeho matka -Menš) a uložen ve skupině 104, číslo hrobu 264.
V roce 1968 byl znovu exhumován a uložen do skupiny 77, číslo hrobu 476/477 (leží v č. 477). (Na základě výzkumu v archivu Ústředního hřbitova v Brně upřesnila Markéta Jančíková.)

zobrazit

Stanislav Mazel
švagr

Rudolf Žák
Františka Žáková (Svobodová)

Olga Žáková (Žáková)
Marie Mazlová (Žáková)

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
nadporučík leteckého učiliště v Chebu; oběť letecké havárie; válka a odboj 1914–1919; legionář italský; místo posledního odpočinku

Menš, MJ, Lik