Johann Paulus Herring

* 14.2.1758 Tennenlohe bei Erlangen – † 15.1.1836 Brno


obchodník a podnikatel; mecenáš


šlechtický predikát

rytíř von Herring (povýšen 3. 8. 1815)


národnost

německá


zajímavé okolnosti

Zakladatel obchodního domu Herringů v Brně (1791). Od roku 1801 podnikal v důlním průmyslu. V roce 1802 založil kutací společnost "Herring". Od roku 1803 "Ritter Herring u. Comp."
Je považován za zakladatele dnešní Zastávky u Brna (původně Segen Gottes - Boží Požehnání).


bydliště

vzdělání

obchodní příručí fy Herzogenrath


vyznamenání a pocty

rytířský kříž císaře Leopolda (1810)


jiné pocty

povýšen císařem do rytířského stavu (3. 8. 1815),
udělen inkolát (20. 3. 1816)


zaměstnání

velkoobchodník


politická orientace

německý liberál


odborné a zájmové organizace

C.k. Moravskoslezská společnost pro povznesení orby, přírodovědy a vlastivědy


čestný hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 22a , hrob č. 10 (novogotickou rodinnou hrobku vytvořil v roce 1851 Josef Fuss)


pojmenováno

Herringův palác (náměstí Svobody 8, Brno)


poznámky

V roce 1793 získal na 15 let privilegium k převzetí zastavárny Abrahama Greisingera a Josefa Vincence Müllera. S tímto privilegiem spojeno vydávání týdeníku Brünner Zeitung der. k. k. priv. Mährischen Lehenbank (Herring privilegium využíval do roku 1811, poté přešlo vydávání novin na moravské stavy).
V roce 1794 založil Herring ve spojení s Johannem Karlem Endsmannem a Josefem Vincenzem Müllerem továrnu na sukno v Křižanově a továrnu na zpracování kůže. Část získaného kapitálu tezauroval do nákupu velkostatku Habrovany (okr. Vyškov).
Angažoval se také jako funkcionář a posléze představený brněnské evangelické obce (např. církvi a škole věnoval ročně přes 1 500 zlatých podpory). Svou náklonnost k C. k. moravskoslezské Společnosti, jejímž byl členem od roku 1816, vyjádřil darem bohatého, fyzikálními přístroji plně vybaveného kabinetu, který se stal ozdobou brněnského Františkova muzea.
Protože jeho manželství zůstalo bezdětné, krátce před smrtí adoptoval svého synovce Ernsta Johanna a neteř Františku (Historická encyklopedie podnikatelů uvádí "synovce Františka" - Menš.). Adopce se uskutečnila až po jeho smrti, 10. 3. 1836.



osoby

Jakob Friedrich Schöll (Schoell)
ředitel a společník barvírny



děti

Ernst Johann Herring
synovec, kterého adoptoval


sourozenci

ulice

náměstí Svobody
bydliště


objekty

náhrobek rodiny Herringovy
náhrobek: Vídeňská 96, skupina 22a/01
pro něj a jeho rodinu byla hrobka postavena


stavby

Národní památkový ústav
náměstí Svobody 8/72
po J. P. Herringovi je palác pojmenován
Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
místo posledního odpočinku


související odkazy

Fl, Menš


Aktualizováno: 01. 01. 2019