německá

Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko

Nižší gymnázium v Olomouci,
Vyšší reálka v Brně (1858 maturita),
1863–1865 Polytechnický institut a Akademie výtvarných umění ve Vídni,
praktikoval v Kielu v ateliéru Gustava L. Martense, kde spolupracoval na návrzích kostela v Kielu i na další projektech pro Dánsko a Anglii,
řada studijních cest do Itálie, Německa, Francie, Belgie a Holandska

zobrazit

v roce 1867 v Brně získal profesní autorizaci a zaměstnání u vrchního soudu,
v roce 1868 jmenován diecézním stavebním radou a začal přednášet na dvou školách,
1868–1892 Vysoké učení technické (docent, profesor, dvakrát děkan a rektor),
1882–1892 ředitel brněnského Uměleckoprůmyslového muzea,
1892–1905 Vysoká škola technická ve Vídni (1896–1897 rektor)

Brünner Turnverein (za zásluhy o výstavbu tělocvičny pod hradem byl v roce 1878 jmenován čestným členem)

Měl ambice stát se hlavním zemským památkovým architektem.
V celém svém díle vycházel z historizujícího pojetí. Byl inspirován pobytem na německém severu, často kombinoval neogotický cihelný exteriér s dřevěnými, velkoryse modelovanými interiéry, případně s křížovou klenbou. Spolu s H. Ferstelem tak koncem šedesátých let přinášeli do Brna seversky orientovaný neogotický revival.
U návrhů rodinných domů i menších venkovských zámků vycházel zase především ze severské neorenesance.
U nájemních domů čerpal i z neorenesance francouzské provenience, doplněné případně bohatou figurální výzdobou.
U sakrální architektury a zvláště při restaurování památek užíval neogotiky nebo postupoval v puristickém duchu.
Po nástupu do funkce ředitele Uměleckoprůmyslového muzea v Brně se zasloužil o zvýšení uměleckohistorických i muzeologických kritérií na akviziční činnost. Snažil se doplňovat sbírku, nejen aby splňovala výchovné a vzdělávací účely, ale aby též dokumentovala vývoj uměleckého řemesla ze světových i lokálních hledisek.

zobrazit

Uměleckoprůmyslové muzeum
Husova 14/536
jeden z prvních ředitelů muzea Kostel sv. Vavřince
Kristenova
autor rekonstrukce kostela v letech 1883–1884 Katedrála sv. Petra a Pavla
Petrov
spoluautor hlavního oltáře (s K. Woreschem) Centrum univerzitního sportu Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity
Údolní 3/221
autor stavby

24. 6. 2016
Výstava „Super hanc petram – brněnská katedrála na přelomu 19. a 20. století“
rakouský architekt, autor přestavby presbytáře katedrály 17. 2. 1883
Otevření budovy Uměleckoprůmyslového muzea
jeden z prvních ředitelů muzea 20. 10. 1878
Znovuvybudování tělocvičny brněnského Turnvereinu
autor projektu 2. 12. 1873
Slavnostní otevření Moravského průmyslového muzea
jeden z prvních ředitelů muzea 28. 6. 1868
Otevření tělocvičny v Údolní ulici
autor projektu

Nevosadová, Jord