Karel Hudec

* 23.1.1889 Brno – † 10.4.1945 Mauthausen


válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; učitelé Země moravskoslezské


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


příčina úmrtí

popraven v koncentračním táboře


bydliště

Brno, Schreibwaldstrasse 1,
Zbýšov čp. 79 (bydliště doložené v roce 1913),
Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, Boženy Antonínové 13


vzdělání

cvičná škola a měšťanská škola při učitelském ústavu v Brně,
učitelský ústav v Brně (1908 zkouška dospělosti),
státní tělovýchovný kurs pro učitelstvo škol obecných a měšťanských (3. 7. – 9. 7. 1921),
kreslířský kurs pořádaný Odborem učitelstva obecných škol ve Velkém Brně (3. 2. – 11. 5. 1924),
kurs herní a plavecký pořádaný Ředitelstvím státních kursů tělovýchovných (29. 6. – 3. 7. 1925)


zaměstnání

učitel ve Zbýšově u Rosic (doloženo v roce 1913),
učitel (od 15. 10. 1920 do 31. 1. 1934), poté správce obecné školy (od 1. 2. 1934) a od 1. 3. 1936 definitivní řídicí učitel čtyřtřídní obecné školy v Jehnicích do 30. 9. 1938), od 1. 10. 1938 definitivní řídicí učitel na obecné škole v Medlánkách, kde působil až do penzionování jako legionáře v roce 1941


politická orientace

národně socialistická strana


odborné a zájmové organizace

Sokol (v Jehnicích náčelník jednoty),
Okrašlovací spolek v Mokré Hoře (čestný člen),
Místní školní rada v Jehnicích (předseda, zvolen 2. 11. 1933)


poznámky

Podle vzpomínek jeho sestry od dětství nesnášel pohled na krev, které později ve svém životě ve světových válkách musel vidět tolik... V mladí rád tančil, po návratu z legií však hodně zvážněl. Stal se také silným kuřákem.
Za první světové války odveden na ruskou frontu. V květnu 1915 zajat a 23. 1. 1917 vstoupil do československých legií. Nejdříve byl u 7. pluku, po absolvování důstojnické školy sloužil u 10. pluku Jana Sladkého Koziny. Absolvoval sibiřskou anabázi a přes Japonsko a Panamu se vrátil v srpnu 1920 domů jako poručík.
Usadil se v Mokré Hoře (tehdy Jehnice a Mokrá Hora) a věnoval se učitelskému povolání: od 15. 10. 1920 jako učitel, 1. 3. 1935 se stal definitivním řídicím učitelem.
V Jehnicích a Mokré Hoře pracoval v obecní samosprávě: 19. 12. 1927 byl zvolen členem obecní rady za stranu národně socialistickou.
V roce 1930 byl sčítacím komisařem pro Jehnice při sčítání obyvatel, zapisovatelem při obecních volbách v září 1931 a opětovně zvolen členem obecní rady, v listopadu 1933 byl zvolen předsedou místní školní rady atd.
V letech 1939 až 1941 působil jako pedagog v Medlánkách. Roku 1941 byl jako legionář předčasně penzionován. Dne 12. 6. 1944 byl zatčen gestapem v souvislosti s pátráním gestapa po podpůrné síti desantu Silver B a do 5. 4. 1945 vězněn v brněnských Kounicových kolejích v cele číslo 86.
V rodinném archivu rodiny Hudcovy se zachoval dopis Josefa Harny, řídícího učitele v. v., Drahotuše č. 371, který napsal paní Hudcové 31. 8. 1945. Harna prožil téměř dva měsíce v cele č. 86 v Kounicových kolejích, kam přišel začátkem února 1945. Karel Hudec byl tehdy v cele nejstarší „služebně“, proto prováděl všechna hlášení při příchodu dozorce. „Byl už dokonale přizpůsoben za těch 7 měsíců života ve vězení. Ráno posnídal a pak chodil od okna ke dveřím (asi 9 m) a zpět a to tak dlouho, až ušel 1 km. Zrovna tak odpoledne, aby nezeslábl, protože kromě čištění podlahy žádné práce jsme neměli. Dle jeho příkladu dělal jsem to i já a ostatní 4 spoluvězni. Bývalo nás tam 6. Pod naším oknem obyčejně jednou týdně stříleli několik vězňů obyčejně partyzány bez soudu. To pak seděli jsme sklíčení celý den.“
Odtud byl Karel Hudec transportován do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde byl 10. dubna 1945 popraven v plynové komoře.

Naše encyklopedické heslo upřesnil a doplnil jeho syn Karel v roce 2005.
Další podrobnosti k životopisu byly získány ze stručného životopisu, který Karel Hudec zpracoval pro obecní kroniku Jehnic a Mokré Hory, když byl 21. 12. 1934 obecním zastupitelstvem zvolen obecním kronikářem. Tímto medailonkem zahájil svou práci na psaní kroniky. Období, kdy byl kronikářem (1935–1939), je dobou ohrožení existence první Československé republiky, a ze zápisů dodnes můžeme sledovat Hudcovo upřímné vlastenectví.
Pravoplatným usnesením Okresního soudu civilního pro Brno-okolí, odd. V, č. M V 16-46-8, ze dne 12. 8. 1946 byl Karel Hudec prohlášen za mrtva a „považuje se den 10. dubna 1945 za den, jehož nepřežil. Pravděpodobné místo úmrtí jest Mauthausen“.


soubory ke stažení

pojmenované ulice

Hudcova (Medlánky)



osoby

František Cikánek
kolega ve škole v Jehnicích Antonín Cupák
pomoc skupině SILVER B Karel Gromeš
spolupráce v odboji Peter Jilemnický
švagr, K. Hudec byl svědkem při sňatku P. Jilemnického Václav Kozák
pomoc skupině SILVER B
další osoby (4)...


partneři

Anna Hudcová (Šauerová)
sňatek: 19. 8. 1913, Zbýšov





ulice

Schreibwaldstrasse
rodný dům (dnes Hlinky) Boženy Antonínové
bydliště (tehdy Mokrá Hora čp. 85)


školy

Obecná a národní škola
učitel, později řídicí učitel


osoba na objektech

učitelé Země moravskoslezské
pamětní deska: Moravské náměstí 6/01 oběti 1. a 2. světové války
pomník: náměstí Odboje 0/01 oběti první a druhé světové války
pomník: Tumaňanova 28/01
oběti 2. světové války
oběti druhé světové války
pomník: Úlehle 0/01


události

2. 12. 1930
Sčítání obyvatel v Jehnicích a Mokré Hoře
sčítací komisař pro Jehnice


Menš


Aktualizováno: 13. 01. 2020