pocházel z rodiny vídeňského obchodníka s vínem a měl nastoupit po vyučení do mnichovského dvorního kabinetu rytin

vyučen zlatníkem ve Vídni

herecká společnost A. J. Brennera v Linci (1753), poté u J. G. Uslera v Ansbachu, u F. Kurtze v Mnichově (1756), v Brně (1756) - převzal společnost po F. Kurtzovi - Petrohrad (1756),
Štýrský Hradec (1760), Praha - spojení s J. Kurtzem,
Mnichov (1764) - spojení divadelní skupiny F. G. Wallerottiho,
dále Salcburk, Augsburg, Ulm a Rastatt, Mnichov, Linec, Brno (1768) - spojení s další divadelní skupinou K. J. Hellmanna, Prešpurk (1768), Brno (1769/1770), Štýrský Hradec (1772), Penzing (1772/1773), Linec (1773), Olomouc (1773–1775), Schoennbrunn (1772), Laxenburg (1773, 1774), Německo a Uhry (1775–1781), Švýcarsko a Alsasko (od 1782), spojení se skupinou J. Boehma ve Frankfurtu nad Mohanem (1790), Vídeň, Vratislav (od 1797)

Více se angažoval jako schopný ředitel, i když se také představil jako herec např. roku 1753 v titulní roli ve hře Lhář. Hrál zprvu milovnické role, později vážné a komické role, sluhy a buffo ve zpěvohrách.
Při svém principálském působení prošel vývojem od burleskního divadla F. a J. Kurtze k osvícensky orientované činohře s pevnými literárními texty, s nimiž se prezentoval i u císařského dvora.
Koncem srpna 1790 hrál během císařské korunovace Leopolda II. ve Frankfurtu nad Mohanem a také roku 1792 při korunovaci Františka II.

Edmunda Koberweinová
(první manželka) Franziska Koberweinová (Sartoriová)
sňatek: 18. 7. 1773 v Penzingu
(druhá manželka)

Josef Koberwein

MŠ