František Kikerle (Kikrle)

* 29.1.1893 Brno-Slatina – † 10.5.1944 Drážďany


válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; učitelé a zaměstnanci škol Země moravskoslezské


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


příčina úmrtí

popraven


bydliště

Brno-Slatina, Budínská 27,
Brno-Židenice, Potácelova 35


vzdělání

obecná škola, vyučen textilákem


jiné pocty

ustaven in memoriam definitivním úředníkem města Brna


zaměstnání

textilní dělník,
školník ve Slatině,
pomocný zřízenec školy, státní reálné gymnázium v Brně, Křenová 36,
školník na Plotní č. 27 (doloženo v roce 1942)


politická orientace

národně-socialistická strana


odborné a zájmové organizace

Společnost přátel sovětského Ruska


poznámky

Domovská obec: Slatina, okr. Brno.
Odvod 21. 5. 1914, mobilizován v září 1914. V rakousko-uherské armádě vojín 8. pěšího pluku. Zajat 16. 5. 1915 v Klementově. Prošel různými zajateckými tábory, např. Bachmut, naposled Jenakijevo v Jekatěrinoslavské gubernii. Odtud 22. 6. 1917 přišel jako dobrovolec do sborné stanice čs. legií v Borispolu.
Do čs. legie v Rusku zařazen 22. 6. 1917, 6. střelecký pluk (6. rota), vojín. V roce 1918 zběhl z bojů u Marinovky, 3 týdny vězněn. Na začátku roku 1919 prožil několik týdnů v nemocnici. Dne 28. 7. 1919 vystoupil z římsko-katolické církve a zůstal bez vyznání.
Konec v legiích 20. 8. 1920; poslední útvar: štáb 2. střelecké divize; poslední hodnost: svobodník. Demobilizován 20. 8. 1920 v Brně. Jako člen Společnosti přátel sovětského Ruska zemi navštívil a po návratu referoval o poznatcích.
Po přístavbě místní školy a zřízení měšťanské školy ve Slatině zde v letech 1939 až 1941 působil jako školník. Jako legionář musel zaměstnání opustit. Krátce pracoval jako výpomocná školnická síla na reálném gymnáziu v Brně, Křenová 36. Tehdy organizoval peněžní sbírky pro rodiny zatčených. Po prozrazení byl zatčen, vězněn v Brně a potom v Německu, kde byl popraven.
Zřídkaveselý a kol. uvádějí, že byl zapojen snad v odboji KSČ. Podoba psaní příjmení (Kikrle x Kikerle) kolísá v literatuře a na pamětních deskách, kolísá i rok narození (1892 x 1893).
Na rodinném hrobě na hřbitově ve Slatině měl pamětní desku, která koncem 20. století zmizela.
(Dne 29. 1. 2010 upřesnila paní Milada Děcičová, že deska se na hrob nevrátila po opravě hrobu, snad by se mohla nacházet u rodiny paní Libuše Keberlové. Za informaci děkujeme.)


pojmenované ulice

Kikerleho (Slatina)



partneři

Marie Kikerlová (rozená Najmušinová, rozloučená Kučerová)
sňatek: 20. 3. 1937, Brno (Městská rada)




ulice

Budínská
bydliště (tehdy Slatina, čp. 52) Potácelova
bydliště v době sňatku


osoba na objektech

oběti 2. světové války
pamětní deska: Dominikánské náměstí 1/03 oběti okupace
pamětní deska: Křenová 36/02 učitelé Země moravskoslezské
pamětní deska: Moravské náměstí 6/01 F. Kikerle
pamětní deska: Přemyslovo náměstí 1/02 oběti první a druhé světové války
pomník: Šlapanická 0/01
oběti 2. světové války


související odkazy

Menš


Aktualizováno: 24. 01. 2020