Internetová encyklopedie dějin Brna

Alois Vajer

    Alois Vajer


    • * asi 1857


    • brněnský kotlář, autor čtyř pohyblivých betlémů


    • dílo

      zobrazit


    • poznámky

      Bezvýsledné bylo pátrání po Aloisi Vajerovi v matrikách města Brna i v pohřebních knihách. Také se neví, zda bylo jeho správně zapsáno v kronikách. Výslovnost jeho jména, možná nepřesná, umožňuje zápis několika způsoby. Odhaduje se, že se narodil kolem roku 1860 a pravděpodobně zemřel kolem roku 1940.

      Všechny betlémy jsou v podstatě stejného provedení s výhradou druhého, který byl za války zničen a mimo jeho fotografie, přibližné velikosti figurek a ústního sdělení že se pohybovaly, víc nevíme.
      Obecně o existujících betlémech lze říci, že v každém je osm tematických skupinek, celkem přes padesát osob, o něco méně je jich pohyblivých. Pohyblivá je i většina zvířat, kterých je dohromady přes čtyřicet.
      Každý betlém je uložen v rozkládací bedně. Když se otevře víko bedny, pohyblivá vrchní deska, kde je město, se vysune do výše, a zbývající čelní část, po sklopení, odkryje betlém ohraničený nízkým plotem, který v mnoha případech neuchránil ovečky před odebráním „na památku“. Po napnutí všech pohonných řemínků na řemeničky a zapnutím světelného vypínače se rozsvítí asi devět žárovek, které osvětlují celý betlém. Po zapnutí elektrického motorku se uvede mechanismus do pohybu.



      LITERATURA:
      - Weigner Radko: Záchrana starého betléma ve Znojmě, Betlémy a betlemáři, č. 52, s. 13, 2004.
      - Náš pohyblivý betlém, vyd. farní úřad Tišnov, Cesta XVI, s. 4, 2004.
      - Weigner Radko: Betlémy Aloise Vajera, Betlémy a betlemáři, č. 57, s. 13, 2005.
      - Dvořák Viktor: Vajerův pohyblivý betlém v Domě sv. Antonína v Moravských Budějovicích, Sborník přednášek česko-rakouského odborného semináře “JE BETLEMÁŘSTVÍ JEŠTĚ ŽIVÉ?“ Tschechisch-Österreichisches Fachseminar “LEBT DER KRIPPENBAU HEUTE NOCH?“ s. 59-65 (česky), 66-74 (německy), vydalo Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, 2012.
      - Dvořák Viktor: Betlémy Aloise Vajera, Betlémy a betlemáři 85, vyd. České sdružení přátel betlémů v Hradci Králové, ročník 22, č. 3, s. 8, 2012.


      [Tento medajlonek vznikl díky osmiletému pátrání Ing. Viktora Dvořáka za přispění pracovnice pražského archivu boromejek S. M. Richardis Novákové a kanovníka Českobudějovického biskupství D. P. Kulhánka, který našel významné informace v archivu Českobudějovického biskupství. Za velkou pomoc děkujeme i panu Miroslavu Malovcovi.]


    • obrazy

      img11632.jpg


    • prameny, literatura


    • autor

      Jis


Aktualizováno: 22. 01. 2017

Tišnovský betlém vyřezaný Aloisem Vajerem. Fotografii poskytl pan Michal Beneš, děkujeme.