česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

Čadca (Slovensko) (1925 – únor 1939),
Brno-Medlánky 1

Medaile „Za vítězství 1918“,
Pamětní medaile dobrovolnického sboru v Itálii,
medaile Fidac,
Pamětní kříž dobrovolců 1918–1919,
Pametná medaila za vernosť a brannost Slovenska 1918–1938

soudní kontrolor

Domovská obec: Medlánky, okr. Brno.
Zařazení v rakousko-uherské armádě neuvedeno. Zajat: 4. 11. 1918, Primiero. Do čs. legie v Itálii zařazen 27. 11. 1918, 6. baterie 7. pluku polního dělostřelectva, vojín. Konec v legiích 10. 8. 1919: 7. pluk polního dělostřelectva, poslední hodnost: vojín.
Poznámka v databázi www.vuapraha.cz: „není legionářem“ (rozuměj: podle zákona - Menš). V téže databázi je uvedeno i druhé datum narození: 30. 5. 1899.
Do rakousko-uherské armády narukoval 10. 3. 1917, 4. pluk těžkého dělostřelectva v Terezíně. Posledně sloužil u 21. pluku polního dělostřelectva v Českých Budějovicích. Na frontě se účastnil bojů u Asiaga, na Brentě u Primolana v Itálii. Z Itálie odjel 26. 12. 1918 transportem č. 61 (vlak) přes Trident, Tyroly a Rakousy do Českých Budějovic, kam přijel 30. 12. 1918. Poté odjel na Slovensko, kde se účastnil bojů.
Demobilizován po skončení bojů 10. 8. 1919 v Litavě u Krupiny na Slovensku. Dne 12. 10. 1920 znovu odveden do aktivní vojenské služby k těžkému dělostřeleckému pluku č. 304 v Olomouci, v únoru 1921 přeložen k těžkému dělostřeleckému pluku č. 302 v Brně. Sloužil jeden rok. Dne 27. 10. 1921 znovu narukoval v důsledku částečné mobilizace (v souvislosti s příjezdem Karla Habsburského do Maďarska), po třech nedělích demobilizoval v hodnosti desátníka. Od roku 1923 působil v soudní službě, nejdříve na Slovensku, poté v Brně.

Julie Vyzinová (Kočárová)

Ferdinand Vyzina
Marie Vyzinová (Hlaváčová)

Alois Vyzina
Františka Stodůlková (Vyzinová)
Josef Vyzina
Anastazie Kolaříková (Vyzinová)

MJ, Menš