PhDr. Josef Kudela

* 27.5.1886 Horní Lhota (okres Bílovec) – † 23.3.1942 Osvětim


válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; učitelé Země moravskoslezské


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


příčina úmrtí

zahynul v koncentračním táboře


bydliště

Brno, Klácelova 10


vzdělání

české gymnázium v Opavě,
1905 – 23. 6. 1913 FF UK v Praze - obor řečtina a latina (15. 12. 1910 dosáhl aprobace profesora, 23. 6. 1913 titul PhDr.)


vyznamenání a pocty

Řád Milana Rastislava Štefánika


dílo

zobrazit


zaměstnání

ředitel školy, státní gymnázium v Brně, Legionářská ulice (1937–1941)


odborné a zájmové organizace

Sokol (župa Jana Máchala, Sokol Brno 3),
Československá obec legionářská,
Spolek Dům útěchy v Brně (zakládající člen),
zednářská lóže „Cestou světla“


pojmenováno

Státní gymnasium Dra Josefa Kudely v Brně (původně Státní gymnasium v Brně; přejmenováno 27. 5. 1946)


poznámky

Po studiích vyučoval v Moravské Ostravě, Přerově, Orlové, Kyjově a Strážnici.
Za první světové války po výcviku u 3. pěšího pluku v Brně přišel na ruskou frontu, již 23. září 1915 dobrovolně padl do zajetí u Lucku. Do čs. legií se přihlásil 8. 6. 1916. Brzy začal pracovat ve Svazu čs. spolků na Rusi, v březnu 1917 se stal členem Odbočky čs. národní rady v Rusku (nejdříve jako vedoucí propagační činnosti, později redaktor Československého deníku). Do čs. legie v Rusku zařazen 4. 1. 1918. Posledním útvarem v legiích informačně osvětový odbor (náčelník odboru), hodnost: major. Oficiálně konec v legiích 27. 1. 1921 (dle www.vuapraha.army.cz/db).
Do vlasti se vrátil 14. září 1920. Existenčně zakotvil v Brně. Od roku 1922 učil na gymnáziu v Legionářské ulici. Dne 1. července 1937 se stal ředitelem ústavu.
Dne 1. dubna 1941 musel odejít do výslužby. V Sokole začal pracovat ve Svinově.
Po příchodu do Brna nejdříve člen Sokola Brno III, od roku 1939 v Sokole Brno I. Velmi aktivní v Československé obci legionářské.
Publikoval řadu prací, byl vůdčí osobností legionářského muzea na Špilberku (1928–1939), řídil vydavatelství Moravský legionář.
V odboji zapojen v Obraně národa (politická skupina, Národní výbor). Zatčen 30. září 1941, vězněn v Brně, Pod kaštany. Poté odvezen 5. března 1942 do koncentračního tábora Osvětim, kde zahynul již 23. března 1942.



pojmenované ulice

Kudelova (Černá Pole)



osoby

František Durďák
přítel Ladislav Jandásek
švagr Miroslav Jandásek
synovec Božena Jandásková
Božena Jandásková, švagrová, byla svědkem při Kudelově sňatku Andělín Novák
spoluvězeň
další osoby (3)...


partneři

Ludmila Kudelová (Kubíková)
sňatek: 25. 6. 1921, Brno (Městská rada)




ulice

Klácelova
bydliště


osoba na objektech

J. Kudela
pamětní deska: Klácelova 10/01 uctění památky oběti okupace - J. Kudela
jiná realizace: Klácelova 10/02 oběti Sokola Brno I ve světových válkách
pamětní deska: Kounicova 20-22/01 učitelé Země moravskoslezské
pamětní deska: Moravské náměstí 6/01 oběti druhé světové války
pamětní deska: třída Kpt. Jaroše 14/03


stavby

Rodinný dům Josefa Kudely
Klácelova 10/145
majitel


události

27. 6. 2016
Umístění dalších tzv. „Kamenů zmizelých“ v Brně 23. 11. 1947
Odhalení památníku TJ Sokol Brno I
oběti Sokola Brno I
16. 12. 1945
Vzpomínková tryzna obětem nacistické perzekuce z řad členů Tělocvičné jednoty Sokol Brno I 1. 9. 1928
Slavnostní odhalení pamětní desky politickým vězňům
slavnostní projev
17. 6. 1928
Slavnostní otevření "Musea odboje" na Špilberku
jedna z osobností, které se o založení muzea zasloužily


související odkazy

Menš


Aktualizováno: 04. 10. 2019