Habsburská monarchie, Rakouské císařství

Brno: první podnikatel (vlnařský manufakturista) židovského vyznání

Aby se mohl zdržovat ve městě Brně, stal se roku 1795 nájemcem krčmy na hradě Špilberku.
Roku 1809 se Jakob I. věnoval péči o nemocné a zraněné vojáky po bitvě u Aspernu (Rakousko). Dále věnoval 200 zlatých na zkrášlení vrchu Františkov (nyní Denisovy sady).

v mládí pobýval v Sasku, kde se seznámil s výrobou jemného vlněného cajku

po návratu ze Saska provozoval se svým švagrem Aronem Austerlitzem tkalcovství,
ve Vratislavi se obeznámil s pálením a výrobou rosolky a roku 1784 převzal na 10 let nájem palírny v Hodoníně,
využil svých znalostí vlnařské výroby a po roce 1795 uzavřel smlouvu s brněnským soukenickým mistrem Franzem Titzem, který neměl k samostatné vlnařské výrobě dostatečný kapitál, čímž se stal prvním židovským podnikatelem v Brně,
roku 1802 požádal o udělení továrního oprávnění s odůvodněním, že již 6 let provozuje výrobu suken a kazimíru v Křídlovické ulici, kde má 30 stavů a novou valchu poháněnou koňmi - jeho žádost byla nejdříve zamítnuta s tím, že žadatel přísluší do Čech a není řádně vyučen (po odvolání a dalekosáhlém šetření dvorská komora rozhodla ve prospěch žadatele a roku 1804 mu tovární oprávnění udělila; název firmy byl Jakob Hällerische k. k. priv. Feintuchfabrik), své jmění odkázal synovci Jakobu II. Hellerovi z Kynšperka, který měl firmu dále vést pod stejným názvem

dědic Jakob II. Heller měl povinnost vyplatit vdově Juditě (po Jakobu I. Hellerovi) 10 000 zlatých vídeňské měny a měl dohlížet na zřízenou nadaci ve výši 28 000 zlatých, ze které plynuly úroky všeobecné nemocnici v Brně

zobrazit

Jakob II. Heller
synovec

Moises Löbl Löwy

Křídlovická
dílna na výrobu suken a kazimíru

mapa

Jord