slovenská

ČSR, ČSSR, ČR

Slávik z důvodu politické perzekuce nesnadno získával zaměstnání, tím mu hrozilo i stíhání za příživnictví. Státní bezpečnost se znovu přihlásila s připomenutím podpisu, těžce psychicky snášel i krátká zadržení bezpečností na 24 nebo 48 hodin.
Po roce 1989 bylo Slávikovo jméno zveřejněno mezi agenty Státní bezpečnosti a to přispělo nepochybně k jeho smrti.

Brno-Královo Pole

studoval práva v Bratislavě,
ve vězení se vyučil soustružníkem

vykonával dělnická povolání,
v roce 1968 získal možnost pracovat jako právník v Investprojektu (zde mohl pracovat jen do počátku normalizace),
pak získal místo právníka nově zakládaných vesniček SOS

Československá sociální demokracie

K 231 (zakládající člen),
Masarykova společnost (spoluzakladatel)

Za okupace se účastnil SNP, po potlačení povstání byl zajat Němci a odsouzen k trestu smrti, ale za pomoci přátel se mu podařilo uprchnout. Dne 16. 4. 1945 byl v Košicích odveden do čs. vojska.
V databázi www.vuapraha.cz není uvedeno jeho osobní číslo.
Podruhé byl odsouzen k trestu smrti po zatčení v roce 1949, kdy byl obviněn z vyzvědačství a vlastizrady. Nakonec mu byl trest zmírněn na doživotí, propuštěn na amnestii v roce 1960. Před propuštěním podepsal závazek spolupráce StB .

Jaroslav Mezník
spolupracovníci v disentu Jan Šimsa
blízcí přátelé, spolupracovníci v disentu

Martin Slávik

Juraj Slávik

obnovení Československé sociální demokracie
pamětní deska: Hlavní 119/01
člen přípravného výboru

15. 12. 1989
Obnovení činnosti ČSSD
člen přípravného výboru

Menš