ČSR

zastřelen

vojín pěšího pluku číslo 10 v Brně

Ondřej Komendar, v době událostí vojín 10. pěšího pluku v Brně, zde vykonával vojenskou službu.
Ve středu 4. ledna 1939 odpoledne uprchl z hlídky od svého útvaru. Již v podvečer se vloupal do domku rolníka Pazourka v Bohunicích, kde ukradl čepici, svetr a zimník. Pazourek však krádež brzy objevil a běžel pro místního strážníka Josefa Kubíčka. Společně se vydali zpět k domku a na cestě se střetli s Komendarem. Zatím ještě Komendarovi hrozil jen malý trest za dezerci v míru, ale voják okamžitě použil svou vojenskou pušku a postřelil Kubíčka do nohy.
Po cestě přibíhal další muž, shodou okolností také strážník, Josef Šoustal, který byl v civilu. Komendar po něm opět vystřelil, ale strážník se vrhl k zemi a tak zůstal nezraněn. Zběhovi se v nastalé tmě podařilo uprchnout. Na místo okamžitě přijelo přepadací oddělení brněnského policejního ředitelství a obklíčilo celé okolí Bohunic. V pisáreckých lesích bylo mnoho sněhu, procházelo zde mnoho lidí, takže stopy zběha bylo těžko identifikovat.
Podařilo se zjistit, že se Komendar v Bohunicích vyptával na odjezd vlaku z Brna do Slavkova. Zde měl totiž milenku, ke které už předtím několikrát od útvaru utekl. K ránu policie našla pohozenou Komendarovu vojenskou blůzu, takže se nyní vědělo, že už má část oblečení civilní, ale zůstávají mu vojenské boty, ovinovačky a kalhoty. Krajem projížděly také vojenské hlídky, pátrali zkušení kriminální úředníci, uniformovaní strážníci, ale pátrání zůstávalo bezvýsledné.
Další stopa se objevila až v pátek 6. ledna, když byla nahlášena střelba po lidech v Bílovicích nad Svitavou. Komendar se totiž dobýval do trampské chaty, lidé jej vyrušili a on opět bez váhání začal střílet, naštěstí nikoho nezasáhl. Bylo jasné, že v nedostatečném oblečení v zimě se bude muset Komenda přiblížit k lidským obydlím.
V sobotu 7. ledna 1939 ráno přišel k bulharskému zahradníkovi Angelo Ivanovovi, který měl zelinářskou zahradu mezi Řečkovicemi a Mokrou Horou, neznámý muž. Žádal jej, aby mu poskytl útulek v zahradní boudě. Zahradník se bál, neodmítl jej, ale v poledne oznámil nevítanou návštěvu na strážnici v Řečkovicích. Do Ivanovovy zahrady se vydal kolem 13. hodiny policejní praporčík Hynek Viktorin. V neznámém muži poznal hledaného zběha. Ten se s ním pustil do zápasu, postřelil Viktorina na ruce a nakonec mu vpálil ránu do břicha. Těžce zraněného strážníka ještě bil pažbou pušky do hlavy. Nakonec mu sebral jeho služební zbraň a prchal. Tentokrát však, jak si pochvaloval dobový tisk, pomohli obětaví civilisté. Nejdříve bankovní úředník J. Prokeš, který viděl zápas obou mužů z okna své vilky, telefonicky volal strážnici, poté druhý civilista, šestadvacetiletý soustružník ve Zbrojovce Jaroslav Slezák z Řečkovic, zběha pronásledoval.
Mezitím z Brna přijelo čtyřicet strážníků, kteří se rozdělili do hlídek a vydali se směrem k Jehnicím. Když hlídka velitele poručíka Černého se strážníky Vybíralem a Krčkem sestupovala úvozem od jehnického pivovaru směrem k tišnovské dráze, zaslechla výkřik a vzápětí výstřel. Na zemi ležel zakrvácený Slezák, Komendar na něm klečel a bil jej pažbou do hlavy. Komendar, když viděl přibíhající hlídku, vystřelil další tři rány, pak se dal na útěk, ale byl zastřelen. Podle zevního ohledání, které provedl 10. 1. 1939 soudní lékař dr. Berka, utrpěl Komendar průstřel krční páteře a levým stehnem, zhmoždění míchy.
Těžce zraněného Jaroslava Slezáka odvezla záchranná stanice do úrazové nemocnice, kde se jej podařilo zachránit. Na následky zranění ještě v sobotu, krátce po převozu do vojenské nemocnice, strážník Hynek Viktorin zemřel.

František Berka
Fr. Berka prováděl zevní ohledání O. Komendara Hynek Viktorin
příslušník policie, oběť zločinu O. Komendara

10. 1. 1939
Pohřeb Hynka Viktorina
vojenský zběh a vrah

Menš