česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

Poslední dopis poslal Bohumil Nypl své ženě Marii v únoru 1945. Psal v něm "mráz kopřivu nespálí". Pak nastoupil pochod smrti. Po válce paní Marii Nyplovou navštívil jeden z přeživších spoluvězňů a vyprávěl jí, že Bohumil pomáhal na pochodu Josefu Čapkovi, bratrovi Karla Čapka. O to víc se tím vyčerpal, nakonec je pro nedostatek sil zastřelili oba.

zahynul na pochodu smrti ze Sachsenhausenu do Bergen-Belsenu

1901–1909 Reálné a vyšší gymnasium v Novém Bydžově (zkoušku dospělosti složil s výborným prospěchem 6. 7. 1909),
po maturitě a jednoroční vojenské službě studoval na FF UK v Praze (současně absolvoval kurs pro vzdělávání učitelů tělocviku a v roce 1913 dosáhl aprobace pro tělesnou výchovu - přípravu na závěrečné zkoušky na fakultě však musel přerušit, protože vypukla 1. světová válka a on musel narukovat); domů se vrátil v roce 1920, brzy vykonal zkoušky a získal aprobaci pro český a německý jazyk

pamětní deska obětí 2. světové války v Telči (při vchodu do kostela sv. Jakuba)

reálka v Nymburku,
gymnázium v Trutnově a Olomouci,
Státní reálné gymnázium Otokara Březiny v Telči (od 1. 9. 1938 jmenován ředitelem)

ČsOL - člen ústředního výkonného výboru a předseda župy Jana Gayera,
Sokol

V rakousko-uherské armádě praporčík 36. pěšího pluku. Zajat: 20. 10. 1914, Ostrov na Sanu. Místo posledního pobytu v zajetí: Kerensk, Penzká gubernie. Do legií se přihlásil 5. 4. 1918 v Penze, týž den zařazen do čs. legie v Rusku, strážní rota, vojín. Během účasti v legiích byl několikrát povýšen. Konec v legiích 15. 10. 1920, poslední útvar: strážní rota, poslední hodnost: podporučík. Vrátil se do vlasti. V legiích byl tlumočníkem francouzského generála Janina, protože jako absolvent klasického gymnázia studoval latinu a snadno se tak naučil francouzsky. Uměl také německy, rusky a snad i anglicky. Svými nadřízenými z „legií“ byl hodnocen jako velice inteligentní, svědomitý, spolehlivý, přesný a zcela samostatný.
Po začátku nacistické okupace se zapojil do odboje, gestapem zatčen 3. 9. 1940, krátce před připravovaným odchodem do zahraničí. Spolu s ním byla zatčena i jeho žena Marie, ta však byla po ukončení soudu propuštěna. Byl vězněn v Jihlavě, Vratislavi, Sachsenhausenu, odkud nastoupili vězni na pochod smrti do Bergen-Belsenu. Přesné datum smrti Bohumila Nypla není známo, zahynul pravděpodobně na přelomu března a dubna 1945.
V rodinné paměti se zachovala vzpomínka na chování před lidovým soudem ve Vratislavi. Neprojevil žádnou lítost nad svou odbojovou činností, na dotaz soudu, proč se tak choval, řekl, že to považoval za svou povinnost.

(Informace k tomuto heslu doplnili čtenáři naší encyklopedie, děkujeme.)

učitelé Země moravskoslezské
pamětní deska: Moravské náměstí 6/01

Menš, PeDro