Internetová encyklopedie dějin Brna

Bruno Theodor Eduard Bauer

    Bruno Theodor Eduard Bauer


    • * 28.7.1883 Předklášteří (okres Brno-venkov) – † po 1943 Vídeň (Rakousko)


    • spolumajitel a od roku 1907 majitel panství Jehnice


    • národnost

      německá

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR, Rakousko


    • zajímavé okolnosti

      Bruno Bauer se stal častým terčem útoků sociálnědemokratického tisku (Rovnosti). Svou ironickou báseň mu věnoval i Stanislav Kostka Neumann.
      Byl také zřejmě vlastníkem prvního automobilu v obci Jehnice-Mokrá Hora.


    • bydliště

      Jehnice u Brna (dnes Brno-Jehnice)


    • zaměstnání

      statkář,
      pronajímal jehnický pivovar, darovaný mu k narozeninám dědečkem Theodorem Offermannem

    • odborné a zájmové organizace

      SDH Jehnice (v letech 1906–1912 starosta sboru),
      člen správní rady a. s. Moravia, pivovar a sladovna v Brně


    • poznámky

      Pokřtěn byl 9. 8. 1883 v kostele v Předklášteří, kmotry byli doktor práv Eduard Ulrich a jeho manželka Mathilde, sestra matky novorozence. Svědky křtu (Taufszeugen) v této době jediného vnuka byli Theodor von Offermann s manželkou Annou.
      Po smrti otce v roce 1892 získala paní Adele von Bauer podle otcovy závěti třetinu majetku, tedy statek Jehnice se svobodným dvorem Mokrá Hora, včetně pivovaru, s podmínkou, že její díl se dělil na polovinu mezi ni a jejího nezletilého syna Bruna von Bauer, a po dosažení chlapcovy plnoletosti matce zůstaly doživotní požitky. Proto již v roce 1893 byli jako majitelé svobodného statku Jehnice u Brna (Allodial-Gut Jehnitz bei Brünn) uvedeni „Adele von Bauer a Bruno Adler von Bauer jun.“
      Noví vlastníci ve vlastní režii provozovali parní pivovar, půdu měl v pronájmu tišnovský cukrovar, v čele jehož správní rady stál ve funkci prezidenta Bruno Edler von Bauer starší, tedy otec nezletilého Bruna. Lze tedy předpokládat, že o rodinný majetek pomáhal pečovat s nejlepšími úmysly. Ale snad síly a schopnosti manželů Bauerových nestačily na péči o rozsáhlý majetek, takže v průběhu let 1893 až 1907 postupně pronajali i pivovar, mlýn a cihelnu.
      V roce 1907 dosáhl Bruno von Bauer mladší plnoletosti a stal se skutečným majitelem svobodného statku Jehnice. Podle pamětníků byl mladý pán bouřlivák, miloval zábavy, hony a se ženěním zřejmě nespěchal. Protože většina jeho majetku byla v pronájmu, radikálně snížil počet úředníků. Zůstalo fakticky pouze pět hajných, dva v Jehnicích a po jednom v Mokré Hoře, Ivanovicích, Lelekovicích a Jinačovicích. Jako první ze všech majitelů svobodného statku Jehnice-Mokrá Hora bydlel Bruno von Bauer mladší skutečně v zámku v Jehnicích a v obci získal také domovské právo. Po sňatku Bruna Bauera mladšího v roce 1914 se stala jeho manželka Berta spolumajitelkou velkostatku.
      Plně se zapojil do veřejného a společenského života své obce. Ještě před dosažením plnoletosti se už aktivně účastnil práce v místním sboru dobrovolných hasičů, do jehož čela ve funkci starosty byl zvolen v roce 1906 a v této funkci setrval nepřetržitě až do roku 1912. V jehnickém statku měli dobrovolní hasiči uloženo také nářadí a odtud vyjížděli se stříkačkou k požárům. Od roku 1911 byl členem obecního výboru v Jehnicích. Dne 17. 11. 1912 byl zvolen starostou obce Jehnice-Mokrá Hora a funkci zastával až do roku 1922.
      V době první světové války, kdy musel narukovat, jej zastupoval první radní František Černohlávek. Když v roce 1920 vyvrcholily neshody manželů Bauerových rozlukou, Bauer postupně opustil všechny své funkce a po rozluce manželství 1923 se trvale přestěhoval do Vídně.

      Zajímavou charakteristiku mladého majitele jehnického statku jsme získali k roku 1911, kdy se v rakousko-uherské monarchii konaly volby do říšské rady. V XI. volebním okrese Brno-venkov, kam patřily obce Lelekovice, Medlánky, Jehnice, Řečkovice a Ořešín, proti sobě kandidovali JUDr. Josef Dolanský (1868–1943) za katolicko-národní stranu a Vlastimil Tusar (1880–1924) za sociální demokracii.
      Ve prospěch doktora Dolanského velmi aktivně vystupoval na volebních schůzích mladý Bruno Bauer a stal se proto terčem útoků sociálně demokratického tisku. V deníku Rovnost byla barvitě popsána volební schůze v Jinačovicích dne 30. dubna 1911: „U stolu na prvním místě seděl mladý „milostpán“ šlechtic z Bauerů, majitel jehnického velkostatku. Když hostinec se naplnil, povstal mladý šlechtic a „držel“ agitační řeč k budoucím volbám do říšské rady. /…/ Dokazoval špatnou češtinou a pádnými argumenty, jak prospěšnou je činnost klerikálních poslanců pro národ náš. Po své řeči, aby udržel trvalý dojem, dal vyvaliti bečku piva a velkomyslně daroval voličům tento elixír /…/.“
      O pár dní později, 3. května, se konala se konala další schůze v hostinci pana Potomského v Mokré Hoře, kde opět hovořil Bruno Bauer. Rovnost jej ve svém článku označila jako jehnického starostu, což v této době nebyla pravda, protože starostou obce Jehnice byl zvolen až v roce 1912. Voliče vyzval, aby hájili náboženství a podporovali stranu křesťansko-sociální. „Nás poznáte. My máme znak: lipový list, červenobílá půda, v níž pluh a kříž, což znamená: Haj náboženství, národnost, a drž se své půdy.“
      V samotných Jehnicích sice ve volbách zvítězil kandidát Dolanský, ale celkovým vítězem v tomto volebním okrese se stal Vlastimil Tusar. Bruno Theodor Eduar Bauer byl velkým příznivcem katolické církve a jejím podporovatelem. Dokonce se uvádí, že snad nastoupil do kněžského semináře, ale studia nedokončil.
      Po okupaci Československa vstoupil do služeb Úřadu říšského protektora, do církevního odboru, a spolupracoval s nacistickou bezpečnostní službou (SD) v Praze, které vzhledem ke svým bohatým stykům poskytoval informace z církevních katolických kruhů z území protektorátu, z Vídně a Bratislavy. Jeho pobyt je doložen v roce 1943 v Římě. Žil střídavě ve Vídni a v Praze.


    • prameny, literatura


    • osoby

      František Černohlávek
      Černohlávek zastupoval Bruno Bauera ve funkci starosty v době první světové války


    • partneři

      Berta Anna Bauerová (Lacinová)
      sňatek: 6. 7. 1914 Brno, Křenová (rozluka manželství v roce 1923)


    • děti

      Marie Budíková (Bauerová)
      Karel Bauer
      Bruno Bauer


    • rodiče

      Adele Marie Anna Bauer (von Offermann)
      Bruno Johann Bauer


    • objekty

      pamětní kříž
      kříž: Blanenská 1/03
      financoval obnovu kříže v roce 1910


    • události

      31. 5. 1931
      Slavnostní odevzdání „hasičského skladiště“ v Jehnicích
      původně poskytl jehnickým hasičům uskladnění jejich vybavení
      10. 7. 1910
      Slavnost svěcení kříže v Jehnicích


    • autor

      Jis, Jord, Menš


Aktualizováno: 28. 04. 2018