Internetová encyklopedie dějin Brna

Jaroslav Svoboda

    Jaroslav Svoboda


    • * 1895 – † 7.3.1933 v lese Dřínová u obce Salaš


    • příslušníci četnictva země Moravskoslezské, kteří padli ve službě v letech 1918–1938


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • příčina úmrtí

      zastřelen lupičem


    • zaměstnání

      strážmistr, četnická stanice Velehrad


    • hrob

      Dolní Bludovice, okr. Těšín


    • poznámky

      Jeho jméno uvedeno v projevu zemského četnického velitele J. Reifa při odhalení pomníku padlým četníkům.

      VELEHRADSKÝ ZLOČIN
      (Morava)
      Četnická stanice Velehrad v politickém okrese Uherské Hradiště měla od léta roku 1932 ve svém služebním obvodu útočiště vojenského zběha Františka Ondráše ze Zlechova, který páchal v celém uherskohradišťském okrese krádeže. Staniční velitel, vrchní strážmistr Ondřej Sitek, ve svém věku čtyřicetidevíti let uvažoval vzhledem ke svému zdravotnímu stavu o předčasném penzionování. Stanici však chtěl předat svému nástupci, štábnímu strážmistru Josefu Mikulajovi, v naprostém pořádku, to znamená zbavenou i padoucha Ondráše. Na podzim se mu podařilo přistihnout Františka Ondráše při krádeži a s velkou radostí ho eskortoval k okresnímu soudu. Pan vrchní si byl tak jistý, že eskortovanému ani nenasadil řetízky. Ondráš si uvědomil, co ho čeká, až mu u soudu vystaví účet za jeho činy, a vrchnímu strážmistrovi utekl.
      Pro pana vrchního to byla samozřejmě ostuda, která se jemu, odvážnému a nekompromisnímu četníkovi, nestala za celou dobu jeho služby. O to víc se snažil vojenského zběha dopadnout. Ondrášovi se samozřejmě záhy doneslo, že mu pan vrchní vyhlásil vojnu. Veřejně začal prohlašovat, že ho četníci živého nedostanou a že zastřelí každého, kdo se mu postaví do cesty. Přitom ukazoval dvě ostře nabité zbraně, pistoli a revolver. Výhrůžky se donesly i k manželce staničního velitele, která svého muže upozorňovala na nebezpečí, které mu od ozbrojeného Ondráše hrozí. Stejně tak vrchního Sitka upozorňoval na Ondrášovy hrozby penzionovaný velitel velehradské stanice, vrchní strážmistr Josef Kubík.
      Počátkem roku 1933 nastoupil štábní strážmistr Mikulaj do školy pro výcvik velitelů stanic a na velehradskou stanici byl přemístěn osmatřicetiletý strážmistr Jaroslav Svoboda, který byl čerstvě ženat.
      Za účelem Ondrášova dopadení nařídil na 11. února 1933 uherskohradišťský okresní četnický velitel kapitán výkonný Jan Anděra razii v okolních hlubokých lesích, v nichž se zběh skrýval, které se účastnili všichni četníci ze stanic ve Velehradě, Buchlovicích a ve Starém Městě. Zběha se dopadnout nepodařilo, ale v lese na Salaši nalezli četníci jednu z jeho skrýší a v ní řadu věcí pocházejících z krádeží. Jakousi Ondrášovou zásobárnou byla trvale neobývaná vila MUDr. Rajmunda Tománka v lese Dřínová u obce Salaš, v obvodu velehradské četnické stanice, kde se dopouštěl krádeží potravin ze sklepa.
      Četnické stanici ve Velehradě byl dne 6. března 1933 hajným Bedřichem Řezníčkem oznámen případ opětovného vykradení vily MUDr. Tománka. Velitel stanice vrchní strážmistr Ondřej Sitek pojal podezření, že se jedná o čin nebezpečného zločince Ondráše.
      Z toho důvodu si od 23. hodiny předepsal spolu se strážmistrem Jaroslavem Svobodou obchůzku za účelem pátrání po Ondrášovi na Salaši. Četnickou hlídku vyzbrojenou karabinami a šavlemi potkal okolo 2. hodiny ranní velehradský policejní strážník, který se poté, co četníci hovořili o Ondrášovi, nabídl, že půjde s nimi. Vrchní Sitek nabídku odmítl a vyzval strážníka k opatrnosti, neboť Ondráš je ozbrojen střelnou zbraní a velehradským četníkům vyhrožoval, že je odstřelí. K tomu vrchní strážmistr Sitek dodal: „Ať je Ondráš ozbrojen, jak chce, já se ho nebojím."
      Kolem 5. hodiny ranní uslyšela služebná u nadlesního Jurajdy výstřel z pušky ve směru od Tománkovy vily. Když se po 8. hodině ranní dostavil do vily hajný Bedřich Řezníček, který měl neobydlenou vilu svěřenu majitelem k dozoru, zpozoroval, že u dřevěné hlídačské boudy v zahradě vily leží četník. Přiběhl k němu a zjistil, že je mrtev. Byl to strážmistr Jaroslav Svoboda, který byl usmrcen třemi ranami z revolveru. V boudě pak ještě nalezl mrtvolu vrchního strážmistra Ondřeje Sitka, zasaženého čtyřmi výstřely.
      Hajný o hrůzném nálezu vyrozuměl uherskohradišťskou četnickou stanici a na místo se záhy dostavili služebním automobilem pátrací stanice z Uherského Hradiště i velitel tamního četnického oddělení major Jindřich Bombera, který se ujal řízení pátrání a také okresní velitel kapitán výkonný Anděra.
      Při ohledání soudní komisí bylo dále zjištěno, že v dřevěné hlídačově boudě se pravděpodobně ukrýval František Ondráš, neboť nad postelí byl na trámu nápis „Majetek Františka Ondráše". Na cylindru petrolejové lampy a na svíčce byly nalezeny daktyloskopické otisky Ondráše. Dále zde byla nalezena krabička od nábojů ráže 25 Browning, věci a potraviny pocházející z vloupání do nedaleké vily.
      Na místo byly kromě sousedních sedmi četnických stanic povolány i olomoucká a brněnská pátrací stanice se služebními psy. Rovněž byl z brněnské školy vzhledem k výborné místní a osobní znalosti povolán budoucí staniční velitel štábní strážmistr Mikulaj. Ani v nejhorším snu jej nenapadlo, že bude velehradskou četnickou stanici přebírat za takto tragických okolností. Propátrávání hlubokých okolních lesů třiceti četníky a třemi služebními psy nevedlo k Ondrášově dopadení.
      Dne 10. března se konala rozloučení se zavražděnými četníky. Ve Velehradě se za přítomnosti 65 četníků s vrchním strážmistrem Ondřejem Sitkem rozloučil zemský četnický velitel generál Vladimír Putna. Desítky četníků se rozloučení zúčastnit nemohly, neboť v hlubokých okolních lesích pokračovalo pátrání po dvojnásobném vrahovi. Pohřeb strážmistra Jaroslava Svobody se konal za přítomnosti 250 četníků z okolních četnických stanic v Dolních Bludovicích na Těšínsku.
      Přes usilovné pátrání soustředěného četnictva se pachatele po několik dnů, přes navyšování počtu pátrajících četníků na několik set, nepodařilo vypátrat. Až 16. března 1933 obdržel velitel uherskohradišťského četnického oddělení zprávu, že František Ondráš byl nalezen zavražděný na 70 kilometrů vzdáleném místě - u železniční tratě u Krumvíře. Ohledáním zastřeleného byl u něho nalezen neodeslaný vlastnoručně psaný dopis určený pro Jana Geršpitzera. Ačkoliv byl Geršpitzer pro místní četníky známou firmou, bylo pro ně novinkou jeho přátelství s Ondrášem. Výslechem Geršpitzera bylo zjištěno, že se poznali během vojenské služby v Lipníku nad Bečvou. Ondráš po ihned zavraždění velehradských četníků uprchl ke vzdálenému Krumvíři, a tudíž se ho četnictvu nepodařilo v okolí místa činu vypátrat.
      Svému příteli Ondráš podrobně vylíčil, jak ke dvojnásobné vraždě došlo. Přespával v hlídačově boudě a 7. března za svítání přišel do boudy četník, posvítil na něj kapesní svítilnou a vyzval: „Jménem zákona - ruce vzhůru!“ Ondráš, který měl revolver při sobě, vyskočil z pryčny a ihned vypálil po četníkovi několik ran. Zasažený četník po zásazích volal na druhého četníka: „Ježíš Maria, střílejte, již je po mně." V tom okamžiku vběhl do boudy druhý četník a vypálil na Ondráše ránu z karabiny, která ho však nezasáhla. Ondráš opět vystřelil několik ran z revolveru, po nichž se četník vypotácel z boudy a upadl na zem, kde zůstal ležet. Po činu pachatel utekl a přitom si vzal karabinu s bodákem vrchního strážmistra Sitka a 40 nábojů ze sumek strážmistra Svobody, neboť v revolveru mu po vystřelení 7 ran zůstal jediný náboj.
      S Geršpitzerem se Ondráš setkal až 14. března večer. Geršpitzer nejprve při výslechu uvedl, že Ondráše zastřelil nešťastnou náhodou z lovecké pušky, ale při dalším vyšetřování doznal, že ho zastřelil úmyslně, neboť jeho bratr František Geršpitzer byl jedním z Ondrášových společníků. Mrtvého Ondráše prošacoval o odcizil mu vražednou zbraň - revolver Rast Gasser - s nímž byli oba četníci zavražděni. Jemu adresovaný dopis však nenalezl a to se mu stalo osudným. Dalším pátráním byl tento revolver nalezen, stejně jako karabina a bodák odcizené vrchnímu strážmistru Sitkovi.

      Bratři Geršpitzerové byli v únoru postaveni před brněnský krajský soud, který odsoudil Františka pro zločin úkladné a zjednané vraždy a Jana pro zločin spoluviny na uvedené vraždě ke trestu smrti provazem s tím, že Jan má být popraven první. Prezident Masaryk však oběma bratrům udělil milost.

      (Text z knihy „Páté přikázání“, Praha 2008, poskytl pro naši encyklopedii 16. 4. 2011 její autor, plk. JUDr. Michal Dlouhý. Děkujeme.)


    • osoby

      Jindřich Bombera
      jako velitel četnického oddělení v Uherském Hradišti vedl v roce 1933 pátrání po vrahovi Jaroslava Svobody a Ondřeje Sitka Ondřej Sitek
      společně zemřeli


    • osoba na objektech

      padlí příslušníci četnictva
      pomník: Příční 31/01


    • události

      1. 5. 1939
      Odhalení pomníku četníků padlých při výkonu služby
      jeden z příslušníků četnictva země Moravskoslezské, kteří padli ve službě v letech 1918–1938


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 28. 12. 2018