František Mana

* 22.10.1910 Horní Lideč, okr. Vsetín – † 24.10.1950 Uherské Hradiště

válka a odboj 1938–1945; účastník domácího odboje; protikomunistický odboj; oběť perzekuce

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

příčina úmrtí

popraven

bydliště

Horní Lideč čp. 109

vzdělání

dvě třídy obecné školy

jiné pocty

jeho jméno uvedeno na pomníku obětí komunismu ve Vsetíně

zaměstnání

autodopravce

politická orientace

KSČ (v letech 1945–1947)

poznámky

Za války zásoboval partyzány, za tuto činnost obdržel písemné uznání generála Ludvíka Svobody. V roce 1945 vstoupil do KSČ, ale z vlastní iniciativy vystoupil v roce 1947. Na konci listopadu 1948 ho oslovil Rudolf Lenhard, informoval o vznikající protikomunistické organizaci „Světlana“.
Sám Lenhard založil skupinu „Světlana - Makyta“, do ní vstoupil i František Mana. Vzhledem k profesi autodopravce a vlastnictví automobilu mu určil Lenhard funkci řidiče. Mana podepsal přísahu a dostal krycí jméno „Vrba“. Účastnil se aktivně zapojování dalších členů, vozil Lenharda po celém Valašsku. I po odchodu Lenhard do ilegality na počátku roku 1949 vykonával Mana podobné úkoly, rozšířené o doručování protirežimních letáků. Z obav před vlastním zatčením byl František Mana od 28. 2. 1949 v ilegalitě, StB jej za pomoci provokatérů zatkla až 30. 3. 1949.
Zatčený František Mana byl převezen do vazby KV StB Gottwaldov v Uherském Hradišti, podroben psychickému i fyzickému mučení. Trestní oznámení na něj a další osoby podáno KV StB Gottwaldov na Státní prokuraturu Brno až 26. 1. 1950.
Státní soud, oddělení Brno, za předsednictví JUDr. Horňanského rozhodl ve dnech 9.–13. 5. 1950 v Uherském Hradišti v sokolovně, že František Mana byl odsouzen k trestu smrti.
Podle dobové právní kvalifikace popraven pro velezradu, veřejné násilí, vydírání § 1/1 zákona číslo 231/1948 Sb.; § 190 zákona číslo 117/1852 říšského zákoníku (trestní zákon). Nejvyšší soud zamítl 14. 7. 1950 dovolání, zamítnuta i žádost o milost.
František Mana byl popraven 24. 10. 1950 ve věznici v Uherském Hradišti. Další souzení v jeho skupině dostali vysoké tresty odnětí svobody. Rehabilitován byl až po roce 1990.