PhDr. Vojtěch Jestřáb

* 8.10.1922 Brno – † 24.3.2003 Brno


vysokoškolský pedagog, básník, spisovatel, překladatel, konferenciér a kulturní organizátor


národnost

česká


státní příslušnost

ČSR, ČSSR, ČR


zajímavé okolnosti

Vojtěch Jestřáb patřil k nejbližším přátelům spisovatele Milana Kundery, kterého se po roce 1989 několikrát neúspěšně snažil přimět k „oficiální“ návštěvě České republiky.
Dodnes se v literárních kruzích traduje příhoda, kdy si Vojtěch Jestřáb jako svědek na svatbě Milana Kundery vyměnil těsně před vlastním obřadem s ženichem místo a (zřejmě i občanský průkaz) a Kunderovo manželství je tak de facto neplatné.


bydliště

Brno: Nerudova 12, Pionýrská 23,
Adamov,
Vaneč


vzdělání

obecná škola v Brně, Sušilova ulice,
gymnázium na dnešní třída Kpt. Jaroše,
FF MU - filozofie, sociologie, psychologie (1949 doktorát)


dílo

zobrazit


zaměstnání

vysokoškolský pedagog (FA VUT, JAMU)


hrob

poznámky

Vojtěch Jestřáb se narodil v rodině poštovního úředníka a amatérského loutkoherce Vojtěcha Jestřába a Anny Jestřábové, roz. Šejnové.
Navštěvoval základní školu v Sušilově ulici, po maturitě na gymnáziu v Aleestraße (tř. Kpt. Jaroše – k jeho spolužákům patřili např. Zdeněk Rotrekl, Ivan Blatný a Peter Demetz) nedobrovolně absolvoval kurz pro stavební asistenty a byl totálně nasazen v polském Rybniku.
Na popud své spolužačky Kateřiny Haftlové se stal členem odbojové skupiny Předvoj, před koncem války byl zatčen gestapem, brutálně vyslýchán a internován v Kounicových kolejích. Své zážitky z odboje později vylíčil v románu A zpívat do konce.
Po osvobození studoval filozofii, sociologii a psychologii na Masarykově univerzitě, doktorát získal v roce 1949. Působil jako přispěvatel časopisu Kulturní tvorba, vysokoškolský pedagog na fakultě architektury VUT a na JAMU, psal verše, fejetony, kritiky, odborné posudky, sportovní reportáže, rozhlasové hry, překládal z angličtiny, němčiny a ruštiny.
V sedmdesátých letech nesměl z politických důvodů překládat a publikovat, jezdil proto s estrádními umělci, konferoval a organizoval kulturní akce.
Byl třikrát ženatý, z prvního manželství se narodil syn Jiří Jestřáb. Konec života strávil na své chatě ve Vanči a ve svém adamovském bytě. Zemřel v Brně, je pohřben na Ústředním hřbitově.
Jestřábův literární talent se mohl naplno projevit až po roce 1989, jeho „amarcordy" patří k nejpozoruhodnějším a nejpoutavějším dílům o brněnském literárním, společenském i kulturním životě, o dobách Protektorátu i normalizace a v neposlední řadě také o českoněmeckém soužití v časech 1. republiky i po 2. světové válce. S těmito skutečnostmi jsou v Jestřábových dílech konfrontovány autorovy vlastní životní osudy i peripetie.
(Podklady k této osobnosti pro naši encyklopedii zpracoval a fotografii doplnil v červnu 2011 pan Jiří Skoupý, děkujeme.)




osoby

Ivan Blatný
spolužáci na gymnáziu Peter Demetz
spolužák Milan Kundera
blízký přítel Erich Lewitschek
Lewitschek vyslýchal V. Jestřába na brněnském gestapu Dominik Pecka
přítel
další osoby (1)...




ulice

Nerudova
bydliště Pionýrská
bydliště


stavby

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
místo posledního odpočinku


související odkazy

Menš


Aktualizováno: 19. 03. 2020