česká

ČSR, ČSSR, ČR

Vojtěch Jestřáb patřil k nejbližším přátelům spisovatele Milana Kundery, kterého se po roce 1989 několikrát neúspěšně snažil přimět k „oficiální“ návštěvě České republiky.
Dodnes se v literárních kruzích traduje příhoda, kdy si Vojtěch Jestřáb jako svědek na svatbě Milana Kundery vyměnil těsně před vlastním obřadem s ženichem místo a (zřejmě i občanský průkaz) a Kunderovo manželství je tak de facto neplatné.

Brno: Nerudova 12, Pionýrská 23,
Adamov,
Vaneč

obecná škola v Brně, Sušilova ulice,
Gymnázium - maturita 1942,
FF MU v Brně - filozofie, sociologie, psychologie (1949 doktorát)

zobrazit

vysokoškolský pedagog (FA VUT, JAMU)

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 70, hrob č. 87–89

Vojtěch Jestřáb se narodil v rodině poštovního úředníka a amatérského loutkoherce Vojtěcha Jestřába a Anny Jestřábové, roz. Šejnové.
Navštěvoval základní školu v Sušilově ulici, po maturitě na gymnáziu v Aleestraße (tř. Kpt. Jaroše - k jeho spolužákům patřili např. Zdeněk Rotrekl, Ivan Blatný a Peter Demetz) nedobrovolně absolvoval kurz pro stavební asistenty a byl totálně nasazen v polském Rybniku.
Na popud své spolužačky Kateřiny Haftlové se stal členem odbojové skupiny Předvoj, před koncem války byl zatčen gestapem, brutálně vyslýchán a internován v Kounicových kolejích. Své zážitky z odboje později vylíčil v románu A zpívat do konce.
Po osvobození studoval filozofii, sociologii a psychologii na Masarykově univerzitě, doktorát získal v roce 1949. Působil jako přispěvatel časopisu Kulturní tvorba, vysokoškolský pedagog na fakultě architektury VUT a na JAMU, psal verše, fejetony, kritiky, odborné posudky, sportovní reportáže, rozhlasové hry, překládal z angličtiny, němčiny a ruštiny.
V sedmdesátých letech nesměl z politických důvodů překládat a publikovat, jezdil proto s estrádními umělci, konferoval a organizoval kulturní akce.
Byl třikrát ženatý, z prvního manželství se narodil syn Jiří Jestřáb. Konec života strávil na své chatě ve Vanči a ve svém adamovském bytě. Zemřel v Brně, je pohřben na Ústředním hřbitově.
Jestřábův literární talent se mohl naplno projevit až po roce 1989, jeho „amarcordy" patří k nejpozoruhodnějším a nejpoutavějším dílům o brněnském literárním, společenském i kulturním životě, o dobách Protektorátu i normalizace a v neposlední řadě také o českoněmeckém soužití v časech 1. republiky i po 2. světové válce. S těmito skutečnostmi jsou v Jestřábových dílech konfrontovány autorovy vlastní životní osudy i peripetie.
(Podklady k této osobnosti pro naši encyklopedii zpracoval a fotografii doplnil v červnu 2011 pan Jiří Skoupý, děkujeme.)

Ivan Blatný
spolužáci na gymnáziu Peter Demetz
spolužák Milan Kundera
blízký přítel Erich Lewitschek
Lewitschek vyslýchal V. Jestřába na brněnském gestapu Dominik Pecka
přítel
další osoby (1)...

Jiří Jestřáb

Vojtěch Jestřáb
Anna Jestřábová (Šejnová)

Nerudova
bydliště Pionýrská
bydliště

Gymnázium, Brno, třída Legionářů
student

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
vysokoškolský pedagog, básník, spisovatel, překladatel; místo posledního odpočinku

mapa

Menš