JUDr. František Ladislav Chleborad

* 24.11.1839 Habry (okres Havlíčkův Brod) – † 11.8.1911 Petrohrad (Rusko)


právník, politik, novinář, organizátor dělnického hnutí a dělnického družstevnictví


národnost

česká


zajímavé okolnosti

slovem i písmem ovládal bulharštinu, ruštinu, němčinu a francouzštinu


bydliště

Habry čp. 11 (rodný dům),
Praha (doloženo nejméně v letech 1872–1875),
Černý Kostelec (doloženo v roce 1876, dnes Kostelec nad Černými Lesy),
Jičín (doloženo v roce 1878),
Brno, Hutterova 42
Petrohrad (Rusko)


vzdělání

gymnázium v Praze,
studium práv - doktorát


dílo

- Boj o majetek, Brno, Benediktini rajhradští 1884;
- Soustava národního hospodářství politického. Praha, J. S. Skrejšovský 1869;
- Die Unabhängigkeitserkläreung. Eine Antwort auf die bulgarische Frage, Brünn, F. L. Chleborad 1888;
- Věštcové slávy. K oslavení tisícileté památky prvosvětitelů Slovanů sv. Cyrilla a Methoděje. Praha, F. L. Chleborad 1886


zaměstnání

vychovatel v hraběcí rodině Desfoursů,
první ředitel banky Slavie,
70. a 80. léta 19. století - advokátní praxe (např. Kostelec nad Černými Lesy, Jičín, Brno)


odborné a zájmové organizace

členství a čestné členství v obecně prospěšných spolcích v Čechách a na Moravě,
Sokol v Brně,


hrob

polský hřbitov v Petrohradě


pojmenováno

Chleboradova vila (Smetanova 14)


poznámky

Zakladatel čs. dělnického svépomocného spolku Oul v Praze (1. 3. 1868). Chleborad zvolen předsedou - v roce 1869 se musel vzdát předsednictví. V Rusku působil jako poradce ministerstva financí. Odchod do Ruska nebyl nahodilý, pracoval zde již jeho bratr Štěpán, později také bratr Hanuš.
Bratr Arnošt podnikl také cestu do Ruska, předtím pilně studoval ruštinu, sledoval zajímal se o tehdejší ruské školství.


pojmenované ulice

Chleborádova (Dolní Heršpice)







ulice

Hutterova
bydliště doložené v roce 1890 (dnes Traubova)


Do, Menš


Aktualizováno: 09. 11. 2022