Encyklopedie dějin města Brna

Bohumil Frgala

    Bohumil Frgala


    • * 21.3.1897 Opava – † 2.2.1973 Brno


    • sbormistr a pedagog


    • národnost

      česká


    • zajímavé okolnosti

      Jeho hudebnost měla kořeny již doma, kde zejména matka (roz. Vavrečková) hodně zpívala. Otec byl ředitelem hospodářské školy, hrál na housle a zpíval za studentských let v pěveckých spolcích v Přerově a v Brně.


    • bydliště

      Opava (do roku 1939),
      Brno (od roku 1939)


    • vzdělání

      1903–1906 obecná škola v Opavě,
      1908–1910 gymnázium v Opavě,
      1910–1912 dvě třídy měšťanské školy ve Vizovicích,
      1912–1915 absolvoval 3 ročníky na učitelském ústavu v Příboře,
      1916–1917 (po roce od nástupu na místo výpomocného učitele v Polance, okr. Bílovec) nastoupil do IV. ročníku učitelského ústavu ve Slezské Opavě (v roce 1917 složil s vyznamenáním zkoušku učitelské způsobilosti),
      v Ostravě absolvoval hudební formy, kontrapunkt a Schönbergovu harmonii na kompozičním oddělení hudební školy v Opavě,
      po přeložení do Brna v roce 1939 své teoretické hudební vzdělání prohloubil v Hudebně-pedagogických kurzech při Hudební Budči (prof. Černušák, dr. Štědroň, Wünsch, Hromádka, a další)


    • dílo

      zobrazit HUDEBNĚ-PEDAGOGICKÁ ČINNOST:
      - v letech 1919–1921 výuka zpěvu na hospodářské a hospodyňské škole v Klimkovicích (v letech 1925–1935 na Zemské škole pro ženská povolání v Opavě)
      - v roce 1940 v Brně vedl Kurz zpěvu národních písní v rámci Hudebního máje
      - v letech 1940 a 1941 vedl kurzy zpěvu pod názvem Zpěv pro všechny v Brně-Husovicích
      - v roce 1942 vyučoval praktickému sborovému zpěvu ve sbormistrovském kurzu Společnosti pedagogického muzea v Brně
      - v letech 1942–1944 docent v Hudebně-pedagogických kurzech pro kandidáty ke státním zkouškám z hudby, pořádaných Hudební Budči v Brně (vyučoval intonaci a hudebnímu diktátu)
      - v letech 1945–1949 výuka hudební výchovy na Městském dívčím reálném gymnáziu v Brně (Augustinská ulice)
      - v letech 1949–1950 výuka na reálném gymnáziu dr. Zdeňka Nejedlého v Brně (Leninova ulice)
      - v letech 1950–1950 výuka na Pedagogickém gymnáziu v Brně (Poříčí ulice)
      - v letech 1952–1953 přednášel hudební výchovu v kurzech dálkového studia pro učitele škol I. a II. stupně na Pedagogické fakultě v Brně (Poříčí ulice)
      - v letech 1953–1957 výuka hudební výchovy na osmileté střední škole v Brně (Zemědělská ulice).


      SKLADATELSKÁ ČINNOST:
      - první pokusy kompoziční byly drobné skladby (houslová terceta a písně) hraná ve Vizovicích s bratry Hábovými
      - po studiích v Příboře složil menší instrumentální skladby (pochod, Valčík pro malý orchestr)

      Po delší sbormistrovské praxi napsal řadu sborových úprav lidových písní a vlastní sborové skladby.
      - z mužských sborů: na Wolkerova slova Na horách a západním lesům, hymnus Padlým hrdinům (provedeno 1923 v Opavě)
      - z ženských sborů: Májové noci a Láska, na slova A.C. Nora, Píseň mládeže, provedené 1940 v Brně
      - ze smíšených sborů: Slávy den, Zastaveníčko, Pochod mládeže (provedeno 1945-1950 v Brně s PS SUK)
      - z instrumentální hudby: Dvě tria, provedeno 1930 v Opavě-Kylešovicích

      Skládal příležitostné hudby pro prostný tělocvik, pro divadelní hry, balety (Krakonošova zahrada, Zahrada sudiček - provedeno 1926 a 1932 v Opavě). Krakonošova medicina provedena ředitelem Františkem Flanderkou na Opavsku 110x. Rukopisy a opisy skladeb se zachovaly v pozůstalosti, které byly předány Slezskému muzeu v Opavě, hudebnímu oddělení (dr. Boženek).


    • zaměstnání

      ve školním roce 1915/1916 nastoupil místo výpomocného učitele v Polance,
      1917–1918 konal vojenskou válečnou službu v Brně, Vídni, Budapešti, St. Pöltenu, Bělehradě a Albánii (po malárii byl z vojny propuštěn),
      od března 1918 učitelská služba v Plesné, Klimkovicích, Kylešovicích-Opavě,
      od roku 1939 pedagogická činnost v Brně

    • odborné a zájmové organizace

      v době učitelské praxe založil v roce 1915 v Klimkovicích "Volný pěvecký kroužek",
      v roce 1917 vedl český Vojenský pěvecký kroužek v Brně-Žabovřeskách,
      1919–1921 sbormistr Pěveckého odboru Sokola v Klimkovicích,
      v roce 1921 znovu oživil činnost Pěvecko-hudebního spolku Dalibor v Kylešovicích u Opavy, který vedl do roku 1938,
      současně působil v dramatickém odboru Sokola Kylešovice jako dirigent divadelních her se zpěvy a tanci,
      v roce 1924 byl spoluzakladatelem obnoveného Pěveckého sdružení slezských učitelů v Opavě (s ředitelem Chutným, sbormistrem, pracoval jako jeho zástupce a po jeho náhlém odchodu v roce 1930 byl zvolen prvním sbormistrem) - absolvoval s ním po 2 sezony řadu koncertů na Opavsku, Těšínsku a Slovensku, a to za svízelných poměrů generačních,
      1925–1935 vedl ženský sbor na bývalé Zemské rodinné škole v Opavě a od roku 1936 organizoval jako hudební referent okresního osvětového sboru pro opavský okres hudební výchovu a zřizoval nová hudební tělesa,
      1939–1951 sbormistr obnoveného Pěveckého sdružení SUK v Brně,
      mimo uvedené sbormistrovské činnosti organizoval na středních školách pěvecké školní soubory


    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup H 42/280 (pohřben spolu se svou manželkou Marií)


    • poznámky

      S pěveckým sdružením Suk provedl na dvě stě padesát koncertních vystoupení v Brně a okolí, a to i v rozhlase.
      Komponoval drobné příležitostné skladby (písně, sbory, komorní tria, scénické hud­by a jiné).

      Bohumil Frgala i v důchodu tvořil menší hudební skladby, většinou písňovou tvorbu, sbory zadával do soutěží a pěveckým sborům.
      Přes svou těžkou oční chorobu věnoval své pedagogické schopnosti výjimečným svým žákům a příbuzným, jimž skládal instruktivní a příležitostné skladby.
      Po srdeční chorobě zemřel dne 2. února 1973 a jeho urna je uložena na Ústředním hřbitově v Brně ve skupině hrobů H 42/280, spolu se svou manželkou Marií, rozenou Klapuchovou z Klimkovic, která mu celý život pomáhala aktivní účastí ve sborech, jím řízených.
      Svou hudebnost přenesl i na své syny, JUDr. Vlastimila Frgalu a Zdeňka Frgalu, kteří aktivně zpívali ve sborech i ve státním divadle v Brně.

      [Podle záznamů a poznámek Bohumila Frgaly zpracoval dr. Vlastimil Frgala, 20. října 1985, upravil pan Radek Hrbáček, pravnuk Bohumila Frgaly. Děkujeme.]


    • prameny, literatura

      zobrazit "Slovník českých sbormistrů A-L"
      "český hudební slovník osob a institucí - Frgala Bohumil"


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • autor


Aktualizováno: 22. 05. 2018