Encyklopedie dějin města Brna

Jaroslav Skryja

    Jaroslav Skryja


    • * 11.3.1895 Bohdalec (okres Žďár nad Sázavou) – † 27.10.1942 Berlín-Plötzensee


    • válka a odboj 1914–1919; oběti habsburské perzekuce; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; učitelé Země moravskoslezské


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • zajímavé okolnosti

      U soudu pronesl slova: „Konal jsem svou povinnost a řídil jsem se slovy našeho velikého historika Františka Palackého, který řekl: Kdybych byl třeba z cikánského rodu a poslední jeho potomek, přece bych se přičinil, aby po mně zůstala aspoň čestná památka." Pobouřený senát změnil původní návrh státního zástupce 12 let káznice na trest smrti.

    • příčina úmrtí

      popraven


    • bydliště

      Bohdalec čp. 50,
      Dolní Kounice,
      Brno, Havlíčkova 18


    • vzdělání

      obecná škola v Bohdalci, poté ve Lhotě (dnes Lísek),
      měšťanská škola v Bystřici nad Pernštejnem,
      1910–1914 Učitelský ústav v Brně

    • vyznamenání a pocty

      Československý válečný kříž 1939 in memoriam

    • jiné pocty

      ředitel měšťanské školy in memoriam

      Dolní Kounice:
      - pamětní deska v ulici Jana Švermy 1
      - jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí 2. světové války na hřbitově

      Bohdalec: pamětní deska na rodném domě (odhalena 29. 9. 2007)


    • zaměstnání

      odborný učitel - Zastávka u Brna, Kravaře (menšinová škola), Dolní Kounice, Brno-Líšeň,
      posledně měšťanská škola chlapecká v Brně-Žabovřeskách

    • odborné a zájmové organizace

      Sokol (Zastávka u Brna - vzdělavatel; Dolní Kounice - jednatel, kronikář, vzdělavatel, starosta; Sokol Brno I - II. náměstek vzdělavatele),
      Československý Červený kříž


    • pojmenováno

      v roce 1946 v Dolních Kounicích po Jaroslavovi Skryjovi pojmenováno tamní sokolské cvičiště


    • poznámky

      Po studiích v Brně působil jako učitel v Zastávce u Brna. Za první světové války na italské frontě, vězněn jako politicky podezřelý s Jiřím Stříbrným.
      Po válce učil na menšinové škole v Kravařích na Hlučínsku, v Dolních Kounicích, na měšťanské škole v Brně-Líšni, posledně na měšťanské škole chlapecké v Brně-Žabovřeskách. Činný v Sokole (v Dolních Kounicích i starostou), v Sokole Brno I byl druhým náměstkem vzdělavatele, činný v župním vzdělávacím předsednictvu, v redakci časopisu Tyrš.
      Za okupace se zapojil do odbojové organizace Obrana národa (skupina Brno-západ, úsek Žabovřesky).
      Zatčen 13. prosince 1939 přímo při vyučování, postupně vězněn v Brně na Špilberku, v Kounicových kolejích, poté ve Vratislavi (od 29. 1. 1941), Wohlau a v Berlíně-Alt Moabitu a v Plötzensee. Důkazem krutosti výslechů bylo, že, ač bez vyznání, požádal o Bibli, kterou i v posledních dnech života pečlivě pročítal, opatřoval výpisky a kresbami. Po popravě vrácena pozůstalým a stala se rodinnou relikvií.
      Souzen se spolupracovníky 9. června 1942 v den pohřbu R. Heydricha v Berlíně, a původně mu byl navržen trest žaláře. V závěrečném slovu vylíčil soudu pohnutky své odbojové činnosti, kterou jako český učitel považoval za svůj mravní příkaz, citoval Palackého a spolupracovníci, kteří s ním byli souzeni, se domnívají, že právě tato slova znamenala změnu rozsudku na trest smrti.
      Podle spoluvězně Josefa Kopečka, který po rozsudku Skryjovi řekl, že kdyby necitoval Palackého, asi by nedostal trest smrti, odpověděl Skryja: „Nevadí, nám se bude jednou závidět!". Popraven v předvečer státního svátku ČSR spolu s Janem Uhrem, Antonínem Slavíkem a Josefem Jarošem; rodina dostala účet za popravu (vystavila soudní pokladna Berlín-Moabit), který zahrnoval např. svědečné, přepravu, plakátování oznámení o popravě, poslední přání, odměnu katovi ... , vše ve výši 2 065,45 říšských marek.


    • obrazy

      img6938.jpg img6939.jpg img6940.jpg


    • pojmenované ulice

      Skryjova (Husovice)


    • prameny, literatura

      zobrazit "Jaroslav Skryja (11. 3. 1895–27. 10. 1942)"
      "Obrana národa na Brněnsku 15.3.1939-29.2.1940"
      "Brněnští občané v boji proti fašismu"
      "Památník obětí světových válek a národně osvobozovacích bojů v okrese Brno-venkov"
      "Nám se bude jednou závidět"
      "Sbírky Muzea města Brna"
      "Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945"
      "Naši hrdinové 1939-1945"


    • osoby

      Josef Jaroš
      společně popraveni Antonín František Slavík
      společně popraveni Jan Uher
      společně popraveni


    • partneři

      Josefa Skryjová (Ferinová)
      sňatek: 23. 8. 1922 v Kravařích


    • děti

      Milan Skryja


    • rodiče

      Josef Skryja
      Marie Skryjová (Dvořáková)


    • ulice

      Havlíčkova
      bydliště


    • osoba na objektech

      uctění památky oběti okupace - J. Skryja
      jiná realizace: Havlíčkova 18/01 oběti Sokola Brno I ve světových válkách
      pamětní deska: Kounicova 20-22/01 učitelé Země moravskoslezské
      pamětní deska: Moravské náměstí 6/01 oběti druhé světové války
      pamětní deska: Sirotkova 36/1


    • události

      28. 5. 2017
      Umístění dalších „Kamenů zmizelých“ v Brně 23. 11. 1947
      Odhalení památníku TJ Sokol Brno I
      oběti Sokola Brno I
      16. 12. 1945
      Vzpomínková tryzna obětem nacistické perzekuce z řad členů Tělocvičné jednoty Sokol Brno I


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 06. 06. 2017

Informační materiál připravený v rámci slavnostního odhalení pamětní desky Jaroslava Skryji (přední strana). Pozvánku jsme obdrželi od představitelů obce Bohdalec, děkujeme.