Jaroslav Skryja

* 11.3.1895 Bohdalec (okres Žďár nad Sázavou) – † 27.10.1942 Berlín-Plötzensee


válka a odboj 1914–1919; oběti habsburské perzekuce; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; učitelé Země moravskoslezské


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


zajímavé okolnosti

U soudu pronesl slova: „Konal jsem svou povinnost a řídil jsem se slovy našeho velikého historika Františka Palackého, který řekl: Kdybych byl třeba z cikánského rodu a poslední jeho potomek, přece bych se přičinil, aby po mně zůstala aspoň čestná památka." Pobouřený senát změnil původní návrh státního zástupce 12 let káznice na trest smrti.


příčina úmrtí

popraven


bydliště

Bohdalec čp. 50,
Dolní Kounice,
Brno, Havlíčkova 18


vzdělání

obecná škola v Bohdalci, poté ve Lhotě (dnes Lísek),
měšťanská škola v Bystřici nad Pernštejnem,
1910–1914 Učitelský ústav v Brně


vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1939 in memoriam


jiné pocty

ředitel měšťanské školy in memoriam

Dolní Kounice:
- pamětní deska v ulici Jana Švermy 1
- jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí 2. světové války na hřbitově

Bohdalec: pamětní deska na rodném domě (odhalena 29. 9. 2007)


zaměstnání

odborný učitel - Zastávka u Brna, Kravaře (menšinová škola), Dolní Kounice, Brno-Líšeň,
posledně měšťanská škola chlapecká v Brně-Žabovřeskách


odborné a zájmové organizace

Sokol (Zastávka u Brna - vzdělavatel; Dolní Kounice - jednatel, kronikář, vzdělavatel, starosta; Sokol Brno I - II. náměstek vzdělavatele),
Československý Červený kříž


pojmenováno

v roce 1946 v Dolních Kounicích po Jaroslavovi Skryjovi pojmenováno tamní sokolské cvičiště


poznámky

Po studiích v Brně působil jako učitel v Zastávce u Brna. Za první světové války na italské frontě, vězněn jako politicky podezřelý s Jiřím Stříbrným.
Po válce učil na menšinové škole v Kravařích na Hlučínsku, v Dolních Kounicích, na měšťanské škole v Brně-Líšni, posledně na měšťanské škole chlapecké v Brně-Žabovřeskách. Činný v Sokole (v Dolních Kounicích i starostou), v Sokole Brno I byl druhým náměstkem vzdělavatele, činný v župním vzdělávacím předsednictvu, v redakci časopisu Tyrš.
Za okupace se zapojil do odbojové organizace Obrana národa (skupina Brno-západ, úsek Žabovřesky).
Zatčen 13. prosince 1939 přímo při vyučování, postupně vězněn v Brně na Špilberku, v Kounicových kolejích, poté ve Vratislavi (od 29. 1. 1941), Wohlau a v Berlíně-Alt Moabitu a v Plötzensee. Důkazem krutosti výslechů bylo, že, ač bez vyznání, požádal o Bibli, kterou i v posledních dnech života pečlivě pročítal, opatřoval výpisky a kresbami. Po popravě vrácena pozůstalým a stala se rodinnou relikvií.
Souzen se spolupracovníky 9. června 1942 v den pohřbu R. Heydricha v Berlíně, a původně mu byl navržen trest žaláře. V závěrečném slovu vylíčil soudu pohnutky své odbojové činnosti, kterou jako český učitel považoval za svůj mravní příkaz, citoval Palackého a spolupracovníci, kteří s ním byli souzeni, se domnívají, že právě tato slova znamenala změnu rozsudku na trest smrti.
Podle spoluvězně Josefa Kopečka, který po rozsudku Skryjovi řekl, že kdyby necitoval Palackého, asi by nedostal trest smrti, odpověděl Skryja: „Nevadí, nám se bude jednou závidět!". Popraven v předvečer státního svátku ČSR spolu s Janem Uhrem, Antonínem Slavíkem a Josefem Jarošem; rodina dostala účet za popravu (vystavila soudní pokladna Berlín-Moabit), který zahrnoval např. svědečné, přepravu, plakátování oznámení o popravě, poslední přání, odměnu katovi ... , vše ve výši 2 065,45 říšských marek.



pojmenované ulice

Skryjova (Husovice)



osoby

Josef Jaroš
společně popraveni Antonín Slavík
společně popraveni Jan Uher
společně popraveni


partneři

Josefa Skryjová (Ferinová)
sňatek: 23. 8. 1922 v Kravařích


děti


ulice

Havlíčkova
bydliště


osoba na objektech

uctění památky oběti okupace - J. Skryja
jiná realizace: Havlíčkova 18/01 oběti Sokola Brno I ve světových válkách
pamětní deska: Kounicova 20-22/01 učitelé Země moravskoslezské
pamětní deska: Moravské náměstí 6/01 oběti druhé světové války
pamětní deska: Sirotkova 36/01


události

28. 5. 2017
Umístění dalších „Kamenů zmizelých“ v Brně 23. 11. 1947
Odhalení památníku TJ Sokol Brno I
oběti Sokola Brno I
16. 12. 1945
Vzpomínková tryzna obětem nacistické perzekuce z řad členů Tělocvičné jednoty Sokol Brno I


Menš


Aktualizováno: 06. 06. 2017