František Jan Bartoš
* 31.8.1873 Královo Pole (Ugartov) † 13.9.1928 Soběšice
knížecí revírník (lesní správce), sokolský činovník a aktivista
partner osobnosti: Karla Bartošová
česká
Rakousko-Uhersko, ČSR
Během studia založil v Králově Poli se svými přáteli v roce 1889 tělocvičný kroužek „Palestra“, ve kterém se stal spolu s nimi cvičitelem. Odtud přešel roku 1891 do tvořícího se královopolského Sokola, k jehož zakládajícím členům patřil. Uplatnil se zde jako cvičitel, revizor jednoty, předseda zábavního výboru či referent ženského odboru.
Po odchodu z Králova Pole pracoval od roku 1905 v Sokole soběšickém; zasloužil se rovněž o vznik Sokola na Ořešíně (1920). Jako zakládajícímu členovi mu byl vypraven sokolský pohřeb. V neděli 16. září 1928 dopoledne byla jeho rakev vystavena na katafalku v hudebním pavilonu královopolské sokolovny, kde se od 16 hodin konal světský smuteční obřad. Odtud ho doprovázel mohutný pohřební průvod krojovaných sokolů a občanů na královopolský hřbitov.
Královo Pole (Brno):
- Mojmírovo náměstí 14
- Kostelní (dnes Božetěchova) 1 - „zámeček“
Soběšice 53 - myslivna U dubu (od roku 1905)
česká reálka v Brně na Křenové,
lesnická revírní škola v Písku
lesník na knížecím velkostatku Schönburg-Hartensteinů:
- v letech 1890–1893 lesní praxe (Královo Pole)
- v letech 1893–1895 revírní škola (Písek) + lesní kontrolor (Miletín)
- v letech 1895–1898 vojenská služba (Bosna-Hercegovina)
- v letech 1898–1903 lesní adjunkt (Královo Pole)
- v letech 1903–1905 lesní adjunkt (Ořešín)
- v letech 1905–1928 lesní správce (Soběšice)
Ústřední jednota čs. lesnictva,
Sokol
bylo po něm pojmenováno návrší Mléna (kóta 407 m n. m.) v Zadním (kartouzském) lese: Bartošovo návrší (lesní dílec 72 E)
Po skončení studia nastoupil do služeb knížecího velkostatku Schönburg-Hartensteinů, kde pracoval jako lesní praktikant, lesní kontrolor a lesní adjunkt v Králově Poli, v Miletíně a na Ořešíně. V letech 1895–1898 vykonával tříletou vojenskou službu v Bosně-Hercegovině.
V červenci 1905 byl při reorganizaci knížecího velkostatku (po koupi řečkovického panství) ustanoven revírníkem na soběšické myslivně „U dubu“.
Během 1. světové války sloužil nejprve jako zdravotník v jedné z rezervních brněnských nemocnic a potom v Haliči jako lesní odborník ve vojenském závodě na těžbu a zpracování dřeva. Ve 20. letech externě spolupracoval s lesnickou vysokou školou v Brně při provádění hlavních geodetických cvičení posluchačů ve svém revíru.
Ostatní literatura "Dvacet let Sokola v Králově Poli." "Ořešín 1275–2005. Sborník k výročí 730 let obce" Monografie
Alfred Löw-Beer
přítel
Václav Škarohlíd
F. Bartoš jako lesní adjunkt v ořešínském polesí byl v letech 1903–1905 s V. Škarohlídem v úzkém pracovním styku, později se z nich stali přátelé
Karla Bartošová (Kleinová)
sňatek: 18. 11. 1905, Královo Pole
Mojmírovo náměstí
bydliště
Božetěchova
bydliště
25. 1. 1920
Založení TJ Sokol Ořešín
zasloužil se o vznik
13. 12. 1891
Založení sokolské jednoty v Králově Poli
jeden ze zakladatelů
1889
Vznik tělocvičného sdružení Palestra
jeden ze zakladatelů
MJ
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.