česká

Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR

Brno-Královo Pole, Ugartova 24

vyučil se řezníkem

finanční stráž

Sokol

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, rodinný hrob, skup. 13, č. 50

Za 1. světové války odjel jako vojín 5. hulánského pluku na frontu, kde byl zajat 27. 9. 1915 v Karpatech. Poté trávil čas v lágrech a posléze pracoval na velkostatku u Lvova.
Do legií se přihlásil 28. 1. 1917, Alexejevka, Novgorod. Do čs. legie v Rusku zařazen 5. 10. 1917, 2. střelecký pluk, vojín. Bojoval v bitvě u Bachmače a na dalších bojištích transsibiřské magistrály až do Vladivostoku, kam se legionáři probíjeli ve srážkách s bolševiky až do roku 1920. Odtud se potom dostal americkou lodí přes Kanadu, Atlantský oceán a Německo domů. Konec v legiích 6. 5. 1921, poslední útvar 1. jízdní pluk, poslední hodnost: vojín. Demobilizován.
Poté odešel do Bratislavy, kde působil ve státní službě jako člen finanční stráže. V roce 1938 zde bránil v jednotkách Stráže obrany státu hranice republiky, po vytvoření Slovenského štátu se vrátil do Brna.
Za německé okupace přechovával ve svém bytě zbraně, účastnil se aktivního odboje při 1. československé partyzánské brigádě Jana Žižky.
Po válce pracoval ještě na Finančním úřadě v Brně, po únoru 1948 byl předčasně penzionován. Z jeho podnětu byly např. 6. 7. 1934 v Husově sboru na Botanické ulici uloženy prstě ze čtyř legionářských bojišť.

zobrazit

Božena Benešová (Zdráhalová)
sňatek: 9. 6. 1923, Lešná u Valašského Meziříčí

Miroslav Beneš
Vlasta Benešová (Benešová)

František Beneš
Antonie Benešová (Staňková)

Brněnská + Pražská + Ugartova (Brünner Gasse + Prager Strasse + Ugartegasse)
dnes Palackého třída (bydliště - rodný dům)

bojiště 1. světové války
pamětní deska: Botanická 1/01
iniciátor uložení prsti z bojišť

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; místo posledního odpočinku

6. 7. 1934
Uložení prsti z legionářských bojišť
Š. Beneš byl iniciátorem uložení prsti z bojišť první světové války

MJ, Menš