Vojtěch Šobora

* 1.4.1908 Lhotka nad Bečvou (okres Vsetín) – † 8.1.1943 Vratislav


válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; učitelé Země moravskoslezské


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


zajímavé okolnosti

po celou dobu pedagogického působení jej provázela pověst velkého vlastence, obdivovatele prezidenta T. G. Masaryka a přívržence politiky dr. Edvarda Beneše


příčina úmrtí

popraven


vzdělání

gymnázium Hranice na Moravě (1928 maturita),
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy - obor matematika-fyzika (1933 promoce)


vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1939 in memoriam (propůjčen 17. 11. 1945)


jiné pocty

jméno Vojtěcha Šobory je uvedeno na pamětní desce ve Lhotce nad Bečvou a na pietním hrobu "Těm, kteří se nevrátili" na hřbitově v Lešné, který byl vysvěcen již 1. července 1945


zaměstnání

profesor,
posledně Masarykův státní koedukační ústav učitelský ve Valašském Meziříčí


odborné a zájmové organizace

Spolek abstinentů Lešná (předseda),
Divadelní spolek Sokola Lešná (vedoucí),
Automotoklub Lešná (předseda)


poznámky

Od mládí jako nadaný a pilný žák se chtěl stát učitelem. Protože příjem rodiny nestačil na placení studií, kondicemi si opatřoval potřebné finanční prostředky.
Po základní vojenské službě nastoupil v roce 1936 na měšťanské školy v Bolaticích, od roku 1937 v Novém Bohumíně, 1938 v Novém Jičíně.
Po obsazení pohraničí nastoupil na měšťanskou školu ve Valašském Meziříčí. Profesor Šobora se angažoval v množství spolků a organizací (uvádíme jen stručný výběr), ve školách a spolcích přednášel na téma tělesného rozvoje, abstinence, politické orientace Československé republiky atp.
Jako záložní důstojník a jeden z čelných představitelů Sokola Lešná se zapojil již 19. března 1939 do odbojové organizace Obrana národa (v okresním velitelství Valašské Meziříčí měl na starosti zbrojní oddělení), v létě 1939 navázal spojení s ilegální skupinou Sokolská obec v odboji. Podílel se na shromažďování zbraní a munice, které byly získávány ilegálními cestami z Podkarpatské Rusi, na organizaci přechodů osob do zahraničí.
Na základě udání zatčen vsetínským gestapem 2. února 1940 ve Lhotce nad Bečvou, kde byl se svým tříletým synkem na návštěvě u sestry. Vyslýchán na gestapu ve Vsetíně, později v Uherském Hradišti, odtud převezen do Brna do Kounicových kolejí, dále vězněn ve Wohlau a Vratislavi. V létě 1942 odsouzen Lidovým soudem k trestu smrti.
(Životopisné údaje pro naši encyklopedii doplnil pan Libor Šobora, děkujeme.)




osoba na objektech

učitelé Země moravskoslezské
pamětní deska: Moravské náměstí 6/01


Menš


Aktualizováno: 14. 04. 2019