František Zita

* 13.11.1880 Čečelice (okres Mělník) – † 12.5.1946 Brno, nemocnice u sv. Anny

vojenský kapelník; hudební skladatel

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

zajímavé okolnosti

byl tak populární, že stačilo na korespondenční lístek napsat úvodní takty jeho „Fanfárového pochodu“ a pošta lístek spolehlivě doručila

bydliště

Brno, Mautgasse - Mýtní 15

vzdělání

1886–1894 obecná škola v Čičelicích,
základy hudby získal u lidového muzikanta Vysokomenského ve Všetatech,
od roku 1904 navštěvoval proslulou hudební školu Tartini v Terstu

jiné pocty

za nejproslulejší skladbu „Slavnostní fanfárový pochod“ (známa též jako La Trieste) z roku 1909 získal 2. cenu v soutěži o nejlepší pochod pro tehdy zřizované zeměbranecké hudby

dílo

zobrazit

- Bílá noc májová (tango a píseň). Brno, Stožický 1940.
- Buben bubnatá (pochodová písnička). Já mám holku fanfárum (polka s textem pro hudbu smyčcovou). Brno, Jar. Stožický 1930.
- Červené výložky (vojenská pochodová píseň). Brno, Jar. Stožický 1936.
- Dneska jsem byl na výstavě (pochodová písnička). Brno, Stožický 1928.
- Do stratosféry (valčík). Brno, Jar. Stožický 1930.
- Dobrou noc. Gute Nacht (sousedská). Brno, Jar. Stožický 1930.
- Fanfaren Marsch. Fanfárový pochod. Brno, Jar. Stožický 1940, znovu 1942.
- Fanfárový pochod. Brno, Jaroslav Stožický 1945.
- Frajeročka (tango s textem). Brno, Jar. Stožický 1933.
- Já a moje trumpeta (pochodová píseň). Brno, Stožický 1942.
- Já mám pro strach uděláno (pochodová písnička). Brno, Stožický 1946.
- Lásky žár (valčík). Brno, Jar. Stožický 1930.
- Líbat děvče není hřích (valčíková píseň). Brno, Stožický 1940.
- Le marche de fanfares. Brno, Stožický 1940.
- Náš jubilant. Brno, Stožický 1940.
- Naši hoši pochod (fanfárový pochod). Brno, Jar. Stožický 1930.
- Noci v Nizze (tango a píseň). Praha, Mojmír Urbánek 1939.
- Pojď blíž (tango a píseň). Brno, Jar. Stožický 1934.
- Polka selské chasy. Brno, Jaroslav Stožický 1939.
- Sedm trubačů (pochodová písnička). Brno, Jaroslav Stožický 1925.
- Sláva míru (pochod). Brno, Jaroslav Stožický 1945.
- Slepičí láska (fox). Brno, Jar. Stožický 1938.
- Ta naše muzika (pochod se zpěvem). Brno, Stožický 1935.
- U vrbiček (valčíková píseň). Brno, Stožický 1947.
- Vpřed (pochod). Praha, Orbis 1952.
- Vanda Zitová zpívá (album 7 skladeb Františka Zity pro zpěv a klavír). Brno, Jaroslav Stožický 1944.
- Zitovo album k tanci a do kroku (vydání pro jedny housle). Brno, Stožický 1940.

Z vojenských skladeb jsou to dále např.:
- Veselá vojna
- Hold vlajce
- Plukovník Šípek
- Generál Krejčí
- Brannosti zdar
- Generál Hasal
- Moje Morava
- Pochod čs. pěšího pluku 43
a mnohé další skladby.

zaměstnání

vojenský hudebník u nově vzniklé hudby bosensko-hercegovského pluku č. 3 v Budapešti (1895–1901),
pěší pluk č. 97 v Terstu (od roku 1902 plukovní bubeník, od roku 1912 plukovní kapelník),
Posádková hudba Brno č. 2 (1920–1935)

odborné a zájmové organizace

Ochranný svaz autorský (člen představenstva)

hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 73, hrob č. 15

poznámky

Ovládal všechny nástroje smyčcové a dechové. První světovou válku prožil s plukovní hudbou pěšího pluku č. 97 na ruské frontě, do Prahy se vrátil v listopadu 1918.
Po krátkém pobytu v nemocnici si 6. 12. 1918 podal žádost o přijetí jako vojenský kapelník, jmenován kapelníkem Posádkové hudby Brno s pozdějším označením 2 (kapelníkem Posádkové hudby Brno 1 byl Stanislav Živný). Posádková hudba Brno 2 byla od podzimu roku 1920 přidělena jako plukovní hudba v pěším pluku č. 43 v Brně, zde Zita působil jako kapelník až do konce roku 1935.
Po skončení vojenské služby zůstal v Brně, aktivně se účastnil hudebního života jako hudebník a kapelník. Zemřel v Brně, pohřeb se konal 16. 5. 1946 (4. den povolen).

prameny, literatura

Www stránky

"František Zita 1880–1946"

Archivní pramen

"Úmrtní protokol z roku 1946"

partneři

Aloisie Zitová (Brumatová)

děti

Vanda Zitová (rozloučená Knapovská, vdaná Hrušková)
Nelly Rujíková (Zitová)

ulice

Mautgasse - Mýtní
bydliště (dnes Pionýrská)

stavby