Rudolf Tlapák

* 27.8.1884 Zaječice (okres Chrudim) – † 31.10.1940 Oranienburg

pedagog, kulturní a osvětový pracovník, komunální politik
válka a odboj 1914–1919; legionář ruský;
válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; učitelé Země moravskoslezské

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

příčina úmrtí

zahynul v koncentračním táboře

vzdělání

gymnázium v Chrudimi (maturita v roce 1903),
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1903–1908)

vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1939 in memoriam (1948),
Zemská cena expozitury Zemského národního výboru v Ostravě in memoriam (1946)

jiné pocty

pamětní deska na budově matičního gymnázia v Ostravě (odhalena 28. 9. 2027)

dílo

- Deset let Domu umění. Rok lidovýchovné práce v širším Ostravsku. Moravská Ostrava, Kulturní rada pro širší Ostravsko 1936;
- Dr. Vojtěch Martínek, jeho život a dílo. Sborník k padesátinám spisovatelovým, 1937;
- Kolem Zborova. Kytice vzpomínek na Zborov a život v legiích. Moravská Ostrava, Moravský legionář 1937 (spolu s Františkem Hrbáčem);
- Výchova k brannosti. Moravská Ostrava, Kulturní rada pro širší Ostravsko jako Krajské ústředí osvětových sborů 1936.

zaměstnání

profesor latiny a řečtiny na klasickém gymnáziu v Moravské Ostravě,
ředitel státního československého gymnázia v Moravské Ostravě (od roku 1934)

odborné a zájmové organizace

Sokol,
Ústřední spolek českých profesorů,
Matice Ostravská,
Československá obec legionářská (předseda jednoty v Moravské Ostravě v letech 1924–1939),
předseda Kulturní rady pro širší Ostravsko,
člen městského zastupitelstva v Moravské Ostravě (1924–1939),
člen městské rady (1924–1927)

hrob

Ústřední hřbitov ve Slezské Ostravě

pojmenováno

jeho jméno nese ulice v Ostravě-Hrabůvce

poznámky

V rakousko-uherské armádě poručík 3. pěšího pluku. Zajat: 23. 10. 1914, Ivangorod. Do čs. legie v Rusku zařazen 15. 7. 1918, týl. int., vojín. Konec v legiích 13. 6. 1920, poslední útvar: informační osvětový odbor, poslední hodnost: desátník.
Po návratu domů v roce 1920 znovu nastoupil na místo profesora na českém státním gymnáziu v Moravské Ostravě, kde působil i před válkou. V této době se ujal budování Lidové univerzity Masarykovy. Od dvacátých let 20. století byl iniciátorem regionální lidovýchovné a kulturní práce. V roce 1938 byl ustanoven osvětovým referentem pro Moravskou Ostravu.
Za okupace byl zatčen gestapem v rámci akce Albrecht der Erste dne 1. 9. 1939, ze sběrného tábora v Moravské Ostravě byl 15. 9. 1939 deportován do koncentračního tábora v Oranienburgu u Berlína, kde měl podle úřední zprávy 31. 10. 1940 spáchat sebevraždu.

prameny, literatura

zobrazit

Www stránky

"Detail legionáře"

Ostatní literatura

"Brněnsko-vídeňská skupina studentů v Sachsehausenu"

článek ve sborníku nebo kapitola v knize

"Učitelé severní Moravy v národně osvobozeneckém boji proti německé okupaci"

Monografie

"Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945"

osoby

Zdeněk Materna
spolupráce