česká

Rakousko, Rakousko-Uhersko, ČSR

Ing. Robert Bartelmus založil v roce 1887 spolu s dr. Štěpánem Doubravou a Ing. Josefem Donátem v Brně závod na projektování, stavbu a výrobu elektrických zařízení.
Koncem 90. let 19. století se dostala továrna do potíží a společníci byli nuceni zredukovat kapitál podniku. Z vyplacené částky si Robert Bartelmus nechal podle projektu Dušana Jurkoviče postavit vilu v Rezku u Nového Města nad Metují, v místech, kam již od roku 1882 jezdívala rodina na dovolenou. Tehdy se Jurkovič sblížil s podnikatelovou dcerou Boženou, se kterou se v roce 1903 oženil.
V roce 1911 po roztržce se společníky Bartelmus z vedení firmy odstoupil, odešel na odpočinek a odstěhoval se s manželkou do Prahy, přičemž v podniku zanechal polovinu jmění jako 6% zúročitelný vklad.

Nový Jáchymov u Berouna,
Plzeň,
Praha,
Kukleny u Hradce Králové,
od roku 1887 Brno:
- Falkensteinerova (dnes Gorkého) č. 1
- Nová (dnes Lidická) č. 63 (později č. 71),
od roku 1911 Praha

vysokoškolské studium na pražské technice ukončil v roce 1865

stříbrná medaile jako cena za osvětlení Jubilejní císařské výstavy v Brně v roce 1888

1865 inženýr u nejstarší strojírenské fy Breitfeld & Evans v Praze,
1868 práce v cizině (Rheinische Eisenbahngesellschaft-Kolín n. Rýnem, Desgoffe-Paříž, Bable-Paříž),
1871 konstruktér v plzeňské smaltovně Ed. Bartelmuse,
1872 konstruktér v První českomoravské továrně na stroje, Praha-Libeň,
1880 konstruktér v továrně na stroje Märky, Bromovský a Schulz v Kuklenách u Hradce Králové,
1881 šéfkonstruktér v První českomoravské továrně na stroje, Praha-Libeň,
1887 spolumajitel továrny R. Bartelmus a spol. v Brně

Spolek českých inženýrů,
Spolek českých techniků v Markrabství moravském,
Sokol,
Klub přátel umění, Brno

Praha , Olšanské hřbitovy, hrob IV-12-129

Vlivem působení vychovatelů (např. od roku 1858 byl v Novém Jáchymově po tři roky jeho vychovatelem Miroslav Tyrš) se z něho stal český vlastenec. Během pražského pobytu se stýkal s významnými českými intelektuály, stal se členem Sokola a aktivně se účastnil veřejného života.
V Brně se stal zakládajícím členem Sokola, byl v úzkém styku s vedoucími činiteli Vesny (Františkem Marešem, Eliškou Machovou ad.), která poskytovala vzdělání i jeho dcerám, jež se zase čile podílely na činnosti Čtenářského spolku či Dobročinného komitétu dam. Pomáhal rozvoji českého školství v Brně a jeho domácnost se stala dostaveníčkem brněnských umělců (Alois Kalvoda, bratři Mrštíkové, H. Schweiger, Frolka), vědců (archivář K. Brandl, historik dr. František Kameníček) a veřejných pracovníků (dr. Peregrin Fiša).
Kromě dcery Boženy měl několik dalších dětí, k nimž máme jen základní údaje: Anna (1872–1884); Růžena (1874–1880); Karla (1875–1959), provdaná v roce 1898 za MUDr. Josefa Fleischera (1870–1940); Vilemína (1878), spolu s Marií z dvojčat, provdána za Ing. Traitnera; Marie (1878), spolu s Vilemínou z dvojčat, provdána za Ing. Josefa Trůnečka; Růžena (1883), spolu s Boženou z dvojčat, provdána za dr. Jaroslava Janištu.
Neměl jediného syna.
(Podklady k této osobnosti a jejím příbuzným připravil pan Ladislav Bartoš, děkujeme.)

zobrazit

Vincenc Brandl
přítel Josef Donát
společně založili závod na projektování, stavbu a výrobu elektrických zařízení Štěpán Doubrava
společně založili závod na projektování, stavbu a výrobu elektrických zařízení Alois Kalvoda
přítel František Kameníček
přítel
další osoby (4)...

Marie Bartelmusová (Fričová)
sňatek: 1872, Praha

Božena Jurkovičová (Bartelmusová)
Karla Marie Fleischerová (Bartelmusová)
Marie Trůnečková (Bartelmusová)

Eduard Bartelmus
Vilemína Bartelmusová (Christová)

Falkensteinerova
bydliště (dnes Gorkého) Lidická
bydliště

30. 7. 1897
Pohřeb Ph. Dr. Štěpána Doubravy
účastník pohřbu 1887
Založení elektrotechnického závodu Bartelmus & spol.
zakladatel závodu

mapa
Vany a blesky

Jis