dlouhodobá nemoc, bezprostřední příčinou zápal plic

Žďár čp. 64 (rodný dům),
Brno

redaktor (řádným novinářem od roku 1907, členem redakce Lidových novin od roku 1912)

Československý automobilový klub pro Moravu a Slezsko

hřbitov ve Žďáře nad Sázavou

V Lidových novinách se věnoval brněnské a celomoravské politice, národohospodářským otázkám atd. Velice si jej vážil Jaroslav Stránský, považoval jej za člověka krajně spolehlivého a rodině Stránských zcela oddaného. V době okupace proto prostřednictvím synovce dr. Jiránka dodatečným zápisem převedl Lidové noviny právě na Otokara Klusáčka.

Nekrolog uveřejnily Lidové noviny 28. 12. 1943:
„Otakar Klusáček mrtev. V neděli 26. prosince o 4. hodině ráno zemřel po delší nemoci v nemocnici v Novém Městě na Moravě redaktor Lidových Novin na odp. Otakar Klusáček ve věku 60 let. Další člen družiny Arnošta Heinricha, jejich oddaný přítel a obdivovatel Otakar Klusáček podlehl chorobě, s níž jeho mohutný organismus zápasil již od léta. Zpráva očekávaná ve dnech krise jeho dlouhé nemoci došla nyní s tím, že to byl zápal plic, který udolal po několikerých nárazech mrtvice tu houževnatou vůli k životu. Dotrpěl, když byl trpěl celý život, neboť po celý mužný věk byl trápen očním neduhem, jenž způsobil, že před více než dvaceti lety oslepl úplně. Čtyři léta pobyl v nemocnici, kde se po mnoha operacích podařilo vrátit mu zrak, avšak jenom částečně a přechodně.

Ačkoli se mohl uchýlit na odpočinek, setrvával v redakci jako národohospodářský redaktor. Jeho úvazek spočíval ovšem zcela na jeho vůli a jeho zálibách, a brával-li na sebe úkoly těžší, byl to především Heinrich, jenž se snažil vymluvit mu je, aby se snad nezdálo, že Lidové Noviny využívají sil člověka tak těžce postiženého. Z jeho činnosti redaktorské si vážila redakce jeho bystré a neklamné paměti a rozsáhlých znalostí místních i osobních. Byl živým naučným slovníkem hospodářských poměrů na Moravě. Projevoval od mládí velký zájem o zvelebení chovu hospodářského zvířectva na Moravě, zejména koní, jejichž byl dobrým znalcem. Zasahoval do organisace průmyslu zvláště cukrovarnického, který znal do podrobnosti, zúčastniv se činně jeho organisace a budováním zasloužil se o rozvoj automobilismu na Moravě, věnovav mu značné síly i po svém oslepnuti, jež mu ovšem bylo velkou překážkou, aby rozvinul všechny své znalosti a zkušenosti, které dával do služeb hospodářského rozkvětu země. Sledoval s velkým zájmem postup polních a hospodářských prací, o nichž psával do listu pravidelné zprávy. Diktoval je některému ze svých famulů, kteří mu denně předčítali všechny noviny a provázeli ho po brněnských ulicích, kde byl výraznou postavou.

Jeho veřejná činnost a naprosto nezištná a obětavá účast na hospodářském zvelebení země v každém oboru způsobily, že byl skutečně nejznámějším redaktorem na Moravě. Této své popularity a osobních známostí využil zvláště vhodně a plně při organisování péče o dítě. Pracoval v tomto oboru zejména s ředitelem Marešem a organisace „Českého srdce“ na Moravě za první světové války byla z velké části jeho dílem. Sám neženat a bezdětný, měl k dětem velkou lásku, jíž projevoval činem. Jeho osobním vlivem našlo mnoho sirotků nové a šťastné domovy. Narodil se ve Žďáru na Moravě 15. srpna 1883. Studoval na technice v Brně a roku 1912 vstoupil do redakce Lidových Novin, v níž setrval až do svého odchodu na odpočinek. Pohřben bude ve středu o 15. hodině v Městě Žďáru.“

Klusáčkova (Ponava)

zobrazit

Arnošt Heinrich
A. Heinrich si velmi vážil O. Klusáčka František Mareš
spolupráce v sociální péči Bedřich Soffer
O. Klusáček byl smutečním řečníkem na pohřbu B. Soffera Jaroslav Stránský
O. Klusáček byl zcela oddán rodině Stránských

Petr Klusáček
Barbora Klusáčková (Velišová)

Zdeňka Wagnerová (Klusáčková)
Anna Klusáčková
Jindřiška Klusáčková
Marie Klusáčková
Berta Davidová (Klusáčková)

další sourozenci (1)...

matriční záznam narození Otokara Klusáčka

Menš