Max Kohn - Profil osobnosti

Ing. Max Kohn

* 24.8.1857 Brno – † po 19.10.1942 Treblinka (Polsko)

průmyslník v cihlářství; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; holocaust

státní příslušnost

Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, ČSR

zajímavé okolnosti

Na počátku firma vyráběla běžné cihlářské zboží. Sídlo bylo v Bohunicích (nyní část Brna), pobočka se skladem byla zřízena na Novobranské ulici č. 1.
V roce 1920 byl Max Kohn se svým synem Paulem jedinými společníky firmy, která patřila k největším brněnským cihelnám - měla v provozu pět kruhových pecí s moderními sušárnami. V období 1. republiky byla ze železniční stanice Horní Heršpice k cihelně vybudována vlečka; vyráběla se jak ražená, tažená krytina a plné cihly, tak veškerý ostatní sortiment od drenážních trubek až po stájové dlaždice; jako doplňková výroba ještě hřebenáče a prejzová krytina.
V období největší konjunktury podnik zaměstnával 500 až 650 osob a k výrobě využíval nejnovější strojní zařízení.

příčina úmrtí

zahynul

bydliště

Brno:
- Alleegasse 5
- Koliště 61

vzdělání

dosáhl technického vzdělání

zaměstnání

od roku 1883 byl veřejným společníkem (spolu se staršími bratry Adolfem a Bernhardem) rodinné firmy G. Kohn et Sohn,
po smrti svého otce převzal jako nejmladší ze tří synů cihlářský podnik v Bohunicích,
manželka Julie mu přinesla věnem 33 000 zlatých a jejich svatební smlouva byla zapsána do obchodního rejstříku,
od 1. ledna 1888 se firma stala veřejným společníkem firmy Centrale der Brünner Ziegelein, Czermak, Czerwinka, Deycks, Kohn et Consorten, již roku 1897 však z konsorcia firma G. Kohn et Sohn vystoupila,
po úmrtí staršího bratra Adolfa a dokončení pozůstalostního řízení se Max stal jediným majitelem firmy (G. Kohn),
roku 1906 se podílel na založení firmy Leo Czech und Comp. v Maloměřicích (nyní část Brna), výroba portlanského cementu a byl jejím veřejným společníkem,
prokura rodinné firmy byla udělena roku 1911 jeho synovci Karlu Kohnovi (dílovedoucímu v Brně), v roce 1914 byla zrušena a prokuristou se stal syn Paul Kohn

po okupaci Československa byla firma jako židovský majetek roku 1941 zabavena ve prospěch Německé říše a 24. června 1941 prodána Arminu svob. p. Freibergovi,
jeho tichým společníkem byl Franz Schneider, obchodník z Drážďan,
firma byla zapsána do obchodního rejstříku pod názvem Brünn-Bohonitzer Ziegelwerke und Tonwarenfabriken