česká

Brno (po roce 1945),
Hradec Králové

studium na Učitelském ústavu v Hodoníně

pedagog menšinové školy v Břeclavi,
divadelník v loutkových divadlech Radost v Břeclavi, Zlíně, Brně,
zakladatel a režisér Loutkového divadla Radost (1947, 1949 - profesionalizace),
1954 odchod do penze,
1958 příprava loutkového divadla v Hradci Králové,
1959 režisér Východočeského loutkového divadla v Hradci Králové (pozdější Drak)

ochotnické divadlo,
člen loutkářského souboru R. Livory v Hodoníně, dále v Břeclavi, ve Zlíně

Pocházel z učitelské rodiny. Ve 30. letech 20. století byl ovlivněn českou divadelní avantgardou, zejména E. F. Burianem, snažil se prokázat možnosti loutkového divadla v tlumočení lyricko-poetických textů především prostřednictvím detailně propracovaného zvukového a světelného plánu těchto inscenací.
Využíval jazzovu hudbu ale také recitaci mužského a ženského sboru. Na výsledku inscenací se podílela práce se světlem, které svou barvou i intenzitou výrazně dotvářelo jejich konečné vyznění.

Po 2. světové válce byl povolán do Brna, kde byl z podnětu Františka Tenčíka, vedoucího oboru estetiky Výzkumného ústavu pedagogického, pověřen vybudováním experimentální loutkové scény tohoto ústavu v Brně.

František Tenčík
spolupracovník

Karla Halouzková

Mirko Matoušek

25. 10. 1949
Zahájení činnosti Loutkového divadla Radost
zakladatel

MŠ