Internetová encyklopedie dějin Brna

Karl Stohanzl

    Karl Stohanzl


    • * 21.3.1879 Jihlava – † květen 1945(?)


    • voják z povolání; vojenský pilot v rakousko-uherské armádě; automobilový závodník (tovární jezdec Čs. Zbrojovky a. s. v Brně)


    • bydliště

      Jihlava, Stürzergasse 2 (rodný dům)

      Brno:
      - Kostelní (Kirchengasse) 10
      - Pekařská 62
      - Pestalozzigasse 11


    • zaměstnání

      major ve výslužbě (v roce 1923)

    • odborné a zájmové organizace

      Československý automobilový klub pro Moravu a Slezsko


    • poznámky

      Stohanzl se létat naučil soukromě na stroji Voisin hraběte Alefandra Kolowrata ve Wiener Neustadt. Dne 30. 8. 1910 získal od rakouského AËRO klubu pilotní průkaz FAI č. 16. Ve Wiener Neustadt vzniklo v září 1909 první vojenské letiště Rakousko-Uherska. Karl Stohanzl, tehdy v hodnosti nadporučíka (Oberlieutenant), vedl výcvik vojenských pilotů. Patřil ještě do skupiny důstojníků, kteří si pilotní zkoušky udělali na vlastní náklady. První vojenský pilotní kurz v Rakousko-uherské monarchii se konal od 19. 4. 1911 na vojenském letišti ve Wiener Neustadtu, Karl Stohanzl byl jedním z instruktorů kurzu. O konaní kurzu se osobně zasloužil náčelník generálního štábu Conrad von Hötzendorf, který se pro nové vojenské odvětví, letectvo, velice nadchl.
      Karl Stohanzl se stal populární osobností rakousko-uherského letectva, podnikl řadu letů, které se setkaly s nadšením veřejnosti (např. 29. 9. 1912 v Innsbrucku v rámci tamních leteckých dnů). Dne 28. 8. 1911 přiletěl kolem půl osmé ráno i nad své rodné město. Startoval v 5 hodin z letiště ve Wiener Neustadtu, přistál v blízkosti Jihlavy. Odpoledne uspořádal krátký ukázkový let (Schauflug). Za první světové války působil jako velitel polní letecké školy v Campoformido.

      Po první světové válce žil v Brně, kde získal i domovské právo. Byl již ve výslužbě a začal se věnovat velmi intenzivně automobilovému sportu. Stal se rovněž členem Československého automobilového klubu pro Moravu a Slezsko. Jako tovární jezdec Čs. Zbrojovky v Brně např. v soutěžích a závodech v sezóně 1927/1928 se v VII. mezinárodním závodě do vrchu Schöber (u Rumburka -Menš) umístil na prvním místě v kategorii závodních vozů do 1.1 litru (čas 3:18.4). V Rakouské zimní jízdě spolehlivosti „Tříčlenný team vozů Z (Soffer, Müttermüller, Stohanzel) dojel bez trestných bodů, získal cenu pro team, 3 medaile a pohár za nejpravidelnější jízdu.“ Účastnil se 14. 7. 1929 Velké ceny Německa (Grosser Preis von Deutschland 1929) na okruhu Nürburgring na voze Československé zbrojovky v Brně (vůz Z2). Jel jako soukromý jezdec, téhož závodu se na stejných strojích účastnili také Anton Kahle, Josef Mamula, Arnošt Procházka a Karel Tunal Divíšek. Na jiných strojích startovali další českoslovenští jezdci, Hugo Urban - Emmerich (jel za francouzskou firmu Talbot na stroji Talbot 70) a Otakar Bittmann (na Bugatti T35C). Závod vyhrál Louis Chiron na Bugatti T35C časem 4:46.06,4 h. Je zajímavé, že Karl Stohanzl měl v té době již 50 let, např. Divíšek měl tehdy 27 let.
      Nemáme doloženo, že by Stohanzl měl děti, nemohl to být jeho syn. Příjmení v matrice narození je v podobě Stohanzl, v roce 1884 se u jeho sestry objevila podoba Stohanzel, používáme ale podobu podle jeho zápisu v matrice narození, jinak psaní příjmení v literatuře kolísá (-Menš).


    • obrazy

      img18153.jpg


    • prameny, literatura

      zobrazit


    • osoby

      Otakar Bittmann
      účastník Velké ceny Německa 1929 na okruhu Nürburgring Karel Divišek (mladší)
      společně se účastnili v roce 1929 Velké ceny Německa na Nürburgringu Bedřich Soffer
      spolujezdec v továrním týmu Čs. zbrojovky a. s. v Brně


    • partneři

      Olga Stohanzl (Suša)
      sňatek: 27. 9. 1913, Senišeče (Slavonie) - dnes Senožeče, Slovinsko


    • rodiče

      Franziska Stohanzl (Wanitschek)
      Jakob Stohanzl


    • sourozenci

      Richard Stohanzl
      Bertha Stohanzl


    • ulice

      Kostelní (Kirchengasse)
      bydliště doložené v roce 1923 (dnes Jakubské náměstí) Pekařská
      bydliště doložené v roce 1933 Pestalozzigasse
      bydliště doložené v roce 1942 (dnes Čápkova)


    • autor

      Menš, Lik


Aktualizováno: 02. 12. 2019

Karl Stohanzl. Fotografii pro naši encyklopedii poskytl pan Jan Popelka z osobního archivu historických vozů Z, děkujeme.